Brno hl.n.
Autor:
sbírka: Josef Motyčka
Datum:
00.00.1967
Místo:
Brno hl.n.
Mezi prvními čtyřmi stroji výtopny Praha Masarykovo nádraží byl i stroj 387.021 - poslední lokomotiva třetí série. Vyrobena byla na konci roku 1932 a vyzkoušena 3. 1. 1933. Předána k ČSD byla v Přerově o pět dní později. 21. února 1933 vykonala Technicko-policejní zkoušku a o dva dny později byla předána do Prahy, kde v té době již probíhalo zaškolování personálu na nový typ lokomotivy místo dosluhujících složitých strojů řady 375.0. 15. 5. 1933 je zařazena do rychlíkového turnusu Mezi Prahou, Brnem a Břeclaví. Jejími strojvedoucími byli vybráni pánové Václav Donát a Josef Chvalovský. V roce 1947 je na dva měsíce zapůjčena do Vršovic, ale dál je výtopně na Masaryčce věrná do 25. 9. 1949, kdy je předána do Horních Heršpic (zde je provozována jako jedna z prvních tohoto typu v tomto depu). 1. 10. 1964 je v rámci reorganizace přesunuta do Brna-dolního, kde je 6. 10. 1969 zrušena. Pět dní po jejím zrušení je odtažena do depa Bohumín, kde je dál využívána k vytápěcím účelům. K tomuto účelu je taky 19. 12. 1969 převedena na vytápěcí kotel K 422. Naposledy byla k vytápěcím účelům využívána během topné sezóny 1974/1975. Pro rozsah oprav je jako "kotel" již odstavena a 29. 12. 1975 předána k likvidaci do Kovošrotu Bohumín, kde ostatně nejedno slavné "Mikádo" zaniklo.
Autor:
sbírka: Josef Motyčka
Datum:
11.05.1968
Místo:
Brno hl.n.
Pod výrobním číslem 778 se skrývá stroj ČSD 387.029. První tovární zkoušku vykonal v závodě 15. ledna 1935. 22.1.1935 byl s tendrem 930.010 prozatímně převzat k ČSD a přidělen výtopně Praha Masarykovo. Technicko-policejní zkoušku vykonal 4. února 1935. Po vzniku BMB-ČMD je stále vykazován ve výtopně Praha Masarykovo, ale již s tendrem 930.006. Ostatně ještě v roce 1946 a 1947 došlo dvakrát k jeho výměně - nejprve za tendr 930.103 a následně 930.115. I 387.029 se zapojila do mezinárodní vozby - sloužila ve vídeňském turnusu se strojvedoucími Kračmerem a Hromádkem. 14.10.1948 je předána do Přerova a 18.5.1960 pak do Brna. Nejprve do Horních Heršpic a po reorganizaci 1.10.1964 do depa ,,na dolní". 4.4.1970 je přesunuta s tendrem 935.190 do Břeclavi; v té době je již odstavená. 1.6.1970 je lokomotiva s tendrem 930.015 zrušena a onedlouho převedena na vytápěcí kotel K 448 sloužící k vytápění v Břeclavi. 29.12.1977 je lokomotiva 387.029 odepsána ze stavu ČSD a předána k likvidaci do kovošrotu v Chrlicích.
V Chrlicích si ji povšimli nadšenci, kteří lokomotivu zachránili pro budovány skanzen v České Třebové. Neboť ale z plánu sešlo a sbírka se postupně rozpustila, byla 387.029 v prosinci 1982 přesunuta do Zdic, kde byla následně zlikvidována.
Autor:
Miroslav Paulíček, sbírka: Aleš Krška
Datum:
80.léta
Místo:
Brno hl.n.
U prvního nástupiště brněnského hlavního nádraží zastavil rychlík, který měl v čele bratislavskou "gorilu" ES499.0006 a hned za ní byl řazen poštovní vůz, tehdy zcela pravidelně nasazovaný.
Autor:
Miroslav Paulíček, sbírka: Aleš Krška
Datum:
80. léta
Místo:
Brno hl.n.
Na brněnském hlavním nádraží byla k odjezdu nachystána dvojice místních "brejlovců" , v čele byla zařazena lokomotiva T478.4062.
Autor:
Ivan Bednařík
Datum:
80.léta
Místo:
Brno hl.n.
"Brejlovec" T478.3146 stál v čele osobního vlaku u třetího nástupiště brněnského hlavního nádraží, za lokomotivou je řazen dvounápravový vůz Československé pošty.
Autor:
Martin Macharáček
Datum:
léto 1994
Místo:
Brno hl.n.
Čerstvě po provedené opravě se na brněnském hlavním nádraží ukázala 752.083-6. Tato lokomotiva vznikla rekonstrukcí z 751.215-5, které byl během opravy odejmut parní generátor PG 500 a nahrazen balastem.
Autor:
Robert Kubica
Datum:
80.léta
Místo:
Brno hl.n.
"Panťák" SM488.0002/0001 odjíždí od 1. nástupiště brněnského hlavního nádraží. Snímek zachycuje plný ruch tohoto místa a dozvídáme se, že byla tou dobou náhradní autobusová doprava do Blanska.
Autor:
Jaroslav Cempírek
Datum:
27.04.1972
Místo:
Brno hl.n.
Na prvním nástupišti v Brně zastavila S499.1018, za několik okamžiků bude pokračovat se svým vlakem směr Břeclav.
