Autor:
ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum:
00.11.1951
Místo:
Vůbec posledním dodaným strojem Československým státním drahám byla z řady 475.1 právě lokomotiva 475.1142. Společně se strojem 475.1141, po úpravách podané objednávky, byla vybrána pro dosazení válečkových ložisek na všechny spojniční čepy. Válečková ložiska byly dodávány společností SKF a při uvádění obou strojů do provozu se vše neobešlo bez problémů. Často docházelo k trhlinám, otlakům ložiskových kroužků, a nebo rovnou k zadření. I přes občasné problémy, které vedly u stroje 475.1141 k rekonstrukci spojničních ložisek na nápravách S1 a S3 k úpravě na ložiska kluzná, byly výhody těchto ložisek nesporné. Ložiska měly mnohem delší životnost a zejména při rozjezdech se vyznačovaly nízkým rozjezdovým odporem, který se však se vzrůstající rychlostí navyšoval na hodnoty ložisek kluzných. Poněkud vedlejším problémem bylo několik samovolných ujetí lokomotivy 475.1142 strojní četě, která stroj nedostatečně zajistila. Údržba tohoto stroje byla velmi jednoduchá - mazalo je jednou za několik dní, což bylo pro čety velké ušetření času a práce.
Autor:
ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum:
00.11.1951
Místo:
Tovární fotograf pořídil několik krásných a kvalitních černobílých snímků i k lokomotivám 475.1141 a 475.1142. Zatím co "stojednačtyřicátý" stroj je dokumentován při tovární zkoušce na tovární točně, stroj 475.1142 byl velmi dobře zdokumentován na trati. Lokomotiva byla do lokomotivního depa Plzeň předána v klasickém barevném provedení řady 475.1, tj. černá, s černými koly a červenou ořízkou. Vzhledem ke své menší náročnosti na údržbu je nasazena do turnusové služby v čele osobních vlaků a několika rychlíků mezi Prahou, Plzní a Domažlicemi. V roce 1955 byla lokomotiva přistavena do lokomotivky Škoda, kde je podrobena úpravě před odesláním do Lipska. Společně s ní do Německa rovněž odjely stroje 498.106 a 556.0260. Stroj 475.1142 byl v roce 1955 poprvé opatřen zelenou barvou s červenými hvězdicemi náprav a žlutou ořízkou. Na všechny tři stroje je rovněž proveden nápis "MADE IN CZECHOSLOVAKIA". Po jeho návratu je tento stroj rovněž vybrán na propagační kampaň v Číně. Odeslán byl jako rozložený do Šanghaje, kde ve zdejších dílnách proběhla, pod dohledem zástupců lokomotivky, kompletace. Její kompletace však probíhala pomalu, neboť vozy s jednotlivými díly přijížděly do dílen opožděně. Díky tomu byla výstava prodloužena až do 22. 11. 1951.
Autor:
Miroslav Kubelka, sbírka: Jiří Šenk
Datum:
Místo:
Plzeň
Černá, nikterak hezky vyhlížející, avšak jedna z nejdokonalejších parních lokomotiv depa Plzeň; 475.1142. Do stavu náležela od vykonání TPZ dne 18. 12. 1951 až do předání do Brna v roce 1978. Nedlouho po pořízení snímku byla 475.1142 odeslána do Českých Velenic, odkud se vrátila v zelené barvě se žlutým linkováním. Díky tomu, že byla kompletně celá uložena na válečkových ložiskách, měla minimální jízdní odpory oproti klasickým lokomotivám s kluznými ložisky. Pamětníci vzpomínají, jak parta posunovačů dokázala lokomotivu rozpohybovat vlastní silou. Ostatně nejedenkrát lokomotiva strojní četě ujela - stačil silnější vítr a nepozorná četa.
Autor:
Ivan Bednařík
Datum:
00.00.1979
Místo:
Depo Přerov
Po ukončení výstavy v Šanghaji byla o den později 475.1142 přistavena do dílen k provedení úprav a jejího konečného zprovoznění. Byly dosazeny automatické spřáhla, aby bylo možno provést předváděcí jízdy a to včetně velké propagační cesty do Hanchow. Údajně byla lokomotiva využita i k vozbě zvláštního vlaku s Mao-ce Tungem. Po ukončení předváděcích jízd byla 475.1142 opětovně rozložena a odeslána na vozech přes Sovětský svaz do Plzně na provedení opravy a uvedení do provozu. V srpnu 1956 se vrátila do provozu pod LD Plzeň, ale již opět v černém nátěru. 12. 9. 1972 byla po dílenské opravě v Českých Velenicích opět zelená, s červenými koly a žlutou ořízkou a v tomto barevném schématu pak již vydržela až do konce parního provozu a vlastně až do dnešních dní. Provoz 475.1142 byl docela jednotný - takřka celý svůj provoz setrvala v LD Plzeň a po odstavení velkých parních lokomotiv z osobních vlaků na rameni Praha – Plzeň, se změnou grafikonu v roce 1973, byla dlouho jedinou rychlíkovou lokomotivou depa Plzeň nasazovanou v turnusové službě v čele osobních vlaků do Domažlic. 11. 5. 1978, po opravě v dílnách v Českých Velenicích, se přesunuje do depa Brno-dolní, kde v tomto období dochází k renesanci provozu řady 475.1 na trati z Brna do Přerova za neschopné stroje řady T478.3. Vyvrcholením těchto náhrad pak bylo využití stroje 498.106. 475.1142 dojezdila v pravidelném provozu ČSD v lednu 1979.
Autor:
Ivan Šnábl
Datum:
18.08.1980
Místo:
Liberec
Neboť byla lokomotiva 475.1142 vybrána do sbírek NTM, bylo rozhodnuto provést opravu v Českých Velenicích ještě v roce 1978. Aby se vynaložené finance na opravu alespoň částečně vrátily zpět, byla lokomotiva předána na necelý rok do depa Brno-dolní. Po jejím dosloužení dochází k odstavení stroje a teprve 1. 3. 1980 je 475.1142, společně s 498.106, předána do sbírek NTM Praha. Jejím dočasným domovem se staly České Velenice, odkud je v srpnu 1980 přesunuta na výstavu do Liberce k ukončení parního provozu u ČSD. Výstava v Liberci probíhala od 23. 8. 1980 až do 7. 9. 1980. V den zahájení výstavy byla 475.1142 využita k vedení zvláštního vlaku z Prahy do Liberce. Od té doby je stroj mnohokrát využit k výstavám v celém Československu a je rovněž využíván k vedení zvláštních vlaků. V roce 1984 je opotřebený zelený lak obnoven - poněkud netradičním a nepovedeným hráškově zeleným nátěrem. Po roce 1981 nebyly lokomotivy NTM přiděleny konkrétním lokomotivním depům a čety byly obstarávány depy, kde se zrovna některý ze strojů měl využívat k vedení nostalgických vlaků. Díky tomu se však technický stav strojů postupně zhoršoval. 475.1142, společně s 354.1217 a 422.025, je přesunuta do Kolína. Zde je dál využívána, ale její nasazení se stále více snižuje a její technický stav se dál prohluboval až do jejího odstavení z provozu.
Autor:
Josef Mandys
Datum:
13.09.1986
Místo:
Depo Brno dolní n.
V depu Brno-dolní byla v září roku 1986 vystavována i "pětasedma" 475.1142, tou dobou již patřící Národnímu technickému muzeu.
Autor:
Ivan Bednařík
Datum:
00.03.1992
Místo:
Otrokovice
Sbírka parních lokomotiv NTM v Kolíně byla postupně rozpuštěna - 422.025 odešla do Děčína, 354.1217 byla po vyvazovací opravě dál udržována v depu Brno-dolní a nakonec 475.1142 v roce 1991 odešla do Přerova, kde se nedlouho po předání začínají práce na jejím zprovoznění. Po závazu kotle, opraveného mimo rám v dílnách České Velenice, byla v březnu 1992 zprovozněna. Snímek Ivana Bednaříka zachycuje její první zkušební jízdu při rozjezdu ze stanice Otrokovice. Za regulátorem v té době stál strojvedoucí Arnošt Drábek, který si tak opět mohl zavzpomínat na jízdy s jeho turnusovou 475.1141. 4. dubna 1992 byla lokomotiva poprvé předvedena veřejnosti na parním festivalu v rakouském Strasshofu.
Autor:
Ivan Bednařík
Datum:
00.10.1994
Místo:
Zlín střed
Přerovská "pětasedma" 475.1142 zavítala na podzim roku 1994 do Zlína. Na snímku je zachycena při objíždění soupravy, kdy zastavila vedle ruiny místního depa.
Autor:
Jiří Vobecký
Datum:
13.10.1996
Místo:
Osíčko
V rámci oslav 100 let Federace strojvůdců byl i vypraven zvláštní vlak s přerovskou "pětasedmou" 475.1142, který byl zachycen při vjezdu do stanice Osíčko.
Autor:
Jiří Vobecký
Datum:
05.06.1999
Místo:
Depo Přerov
Na točně domovského depa v Přerově pózovala místní "pětasedma" 475.1142.
Autor:
Josef Mandys
Datum:
05.06.1999
Místo:
Přerov
V Přerově byla dne 5.6.1999 vyfocena místní "pětasedma" 475.1142, za kterou byly přivěšeny dvě ostravské patrové jenotky řady Btjo.
Autor:
Ivan Bednařík
Datum:
31.12.1999
Místo:
Otrokovice
Na přelomu tisíciletí vypravila J. D. Tour Uherské Hradiště zvláštní vlak v čele s 475.1142. Na odjezdu z Otrokovic ji zachytil místní strojvedoucí Ivan Bednařík. Lokomotiva byla v muzeálním provozu do 29. 3. 2003, kdy vyjela se zvláštním vlakem naposledy. Po zrušení depa Přerov a vzniku DPOV byla jednu zimu vystavena mimo teplé stání a pak za pomoci lokomotivy řady 753 přesunuta do depozitáře NTM v Chomutově. V tyto dny tedy uplyne 25. let od jejího zprovoznění v Přerově a zároveň 14 let od definitivního odstavení této výjimečné lokomotivy.
