Pavel Vaníček věnoval pozornost i odstavenému stroji 387.025 ve stanici Nesovice.
387.025 zahájila svoji životní pouť předáním od výrobce do Přerova dne 25.10.1933. Stejně jako 387.023 je již v prosinci 1933 předána na Masaryčku v Praze. 28. února 1938 je předána do Bratislavy, kde je od 14. března 1939 vedena pod Slovenskými železnicemi. Po konci války nejprve putuje do Přerova, aby obratem 22. 7. 1945 přešla pod výtopnu Břeclav a ještě v témže roce zpět do Bratislavy. 7. března 1955 se jejím domovem stává Brno - nejprve Horní Heršpice, po reorganizaci 1.10.1964 pak depo Brno dolní, kde je zrušena 7. května 1971.
Ačkoli by se mohlo zdát, že snímek z Nesovic je již záběrem jejích posledních chvil, není tomu tak. Na konci května 1971 je využita k vytápění a převedena na vytápěcí kotel K 469. Teprve až 30. dubna 1977 je předána Kovošrotu Modřice k fyzické likvidaci. Určitou záhadou je její odstavení právě v Nesovicích.
Podle všeho do Nesovic byly odstaveny ještě před svým zrušením, což chápu, neb v Brně místo na odstavené stroje není. Jen mi (a nejen mě) nejde do hlavy, že byla k jejich odstavení vybrána stanice Nesovice.
Paradoxem je, že v té době bylo rozbité okno maličkost. V dnešní době Isa nepřekonatelný problém, neboť nemá rovný tvar.