Dalo by se říci až snímek z rodinného alba - píše se rok 1938, nacházíme se v prostoru výtopny Bratislava a před lokomotivou 386.001IIje druhý zleva zachycen již zmíněný strojvedoucí Vojtěch Waller zvaný "Kytička". Usvědčuje ho tak kytka v levé klopě, se kterou pravidelně jezdíval.
Ačkoli svou lokomotivu dostal přidělenou v roce 1933, v roce 1937 se se svou starou známou musel rozloučit a počkat si půl roku, než se mu vrátila v této podobě. Po rekonstrukci v únoru 1938 byly na popud Ministrestva železnic zahájeny zkoušky - první se konala 28. února 1938; předcházela tomu strojní jízda do Třebové 27. února. Zkušební souprava byla tvořena dvěma rychlíkovými čtyřosými vozy a dynamometrickým vozem č. 999.
Po návratu do Ostravy byla lokomotiva následující den - 1. března - předvedena novinářům a pozvaným hostům při jízdě z Ostravy přes Přerov a Břeclav do Bratislavy, kam po celou dobu své rekonstrukce stále úředně náležela. 20. dubna 1938 pak proběhla další zkouška, kdy mezi Brnem a Břeclaví byla měřena vzdálenost, kterou "Fricek" ujel ve výběhu. Výsledky byly porovnávány s klasickou lokomotivou 387.037.
To však byla poslední zkouška, kterou 386.001II vykonala. Díky dalšímu dějství a oddělení Slovenska byla lokomotiva pod Bratislavou dál nasazována již bez většího sledování úspor a takto přečkala celou válku. Po válce přišla ještě jedna její slavná chvíle - 20. srpna 1945 odvezla slavnostní vlak k 100. výročí tratě Olomouc - Praha. Vzhledem k atypičnosti lokomotivy a faktu, že v té době docházelo k zajíždění nových lokomotiv 498.0, bylo rozhodnuto tuto lokomotivu zrušit. Stalo se tak ale bez tendru 923.003, který později převzalo "Mikádo" 387.031. Rušící výnos nese datum 18. května 1948, přičemž k 14. 9. 1949 byl "Fricek" přistaven k rozložení do dílen v Plzni.
Tak se skončil život naší první a zároveň poslední lokomotivy s aerodynamickým oplášťováním. Výsledky i jen několika mála zkoušek ukázaly, že pro poměry ČSD jsou takové úpravy celkem zbytečným komfortem. Význam oplášťování se dostavuje u takových lokomotiv až při vyšších rychlostech, přičemž u 386.001II byla rychlost 110 km/h příliš nízkou. Její strojvedoucí Waller, s kolegou Rorem, později dostali jiný stroj řady 387.0. Projekt na oplášťování lokomotivy řady 464.0 zůstal založen v archívu lokomotivky ČKD, kam ostatně zamířila dokumentace zamýšlené rychlíkové lokomotivy řady 296.0 od Ing. Židlického.
