Z výroby byla lokomotiva 386.001II opatřena zeleným nátěrem a červenými dvojkolími, přičemž jímka, dýmnice a prsa lokomotivy byly černé. Později i námi sledovaný "Fricek", jak se lokomotivě začalo ve 30. letech říkat, dostal kouřové deflektroy, které, jak dokládají fotografie, byly černé. Po té, co lokomotiva vykonala TPZ pod výtopnou Plzeň, byla 2. ledna 1928 přesunuta do výtopny Praha-Masarykovo n. Odtud 28. 7. 1931 došlo k jejímu přesunutí do Přerova. V té době, stejně jako v Praze, slouží ve společném oběhu s lokomotivní řadou 387.0; tehdejší průměrná hmotnost souprav dosahovala 550 tun. Ostatně na přerovské působení ve své odborné práci zavzpomínal i Ing. Mareš, který na "Frickovi" provedl dvě kontrolní jízdy - s R4 ze Zábřehu do Olomouce a pak s R8 z Prahy (odjezd 22:30) do Přerova se zátěží 11 vozů.
15. 7. 1933 na dlouhé roky přešel do výtopny Bratislava. Po předání přešla lokomotiva do péče strojvedoucích Waller (zvaný "Kytička") a Rorer. A právě tito dva pak s "Frickem" jezdili z Bratislavy až do Prahy.
K 1. 6. 1938 byly v pražském turnusu vedeny pod výtopnou v Bratislavě stroje 386.001, 387.006, 034, 035, 042, které byly nasazeny do pětidenntího turnusu z Bratislavy do Prahy a Szobu. Oběh začínal R11 do Prahy s příjezdem do hlavního města v 14:00. Zpět se vydal další den s R16 a po provozním ošetření pokračoval do Szobu s R148. Ve Štúrově přenocoval a ze Szobu další den vezl R147 a následně R13 do Prahy. Před půlnocí pak vyrazil s R14 domů, kde zastavil v pátý turnusový den v 5:49. Tento turnus už "fricek" jezdil jako oplášťovaný.
