Úvod
Do odčlenění nákladní dopravy od osobní, v rámci firmy České dráhy v roce 2007 a vzniku dceřiné společnosti ČD Cargo, patřily pod DKV Česká Třebová elektrické lokomotivy řady 130. V České Třebové se jim říká přezdívkami „velbloud", nebo „hrbatá". Lokomotivy pařily k depu v České Třebové od dodání v roce 1977 z výroby lokomotivky Škoda Plzeň s továrním označením 79 E a tehdejší řadou ČSD E 479.0. Celkem bylo vyrobeno pro ČSD 40 lokomotiv pod výrobními čísly 6974 - 7013 a dalších 14 shodných strojů bylo dodáno pro vlečky Severočeských hnědouhelných dolů (SHD – dnes SD) pod výrobními čísly 7014 - 7027.
Vývoj
V roce 1971 započal ve Škodě vývoj nových lokomotiv druhé generace. S pokračující elektrifikací tratí však vzrůstala potřeba stejnosměrných lokomotiv, dokončení vývoje nové generace však nebylo v dohledu. Proto v roce 1974 zadaly tehdejší ČSD Škodě výrobu 40 kusů univerzálních elektrických lokomotiv ještě s odporovou regulací, na kterých však již měly být využity některé hotové celky projektovaných lokomotiv druhé generace. Později bylo objednáno dalších 14 kusů pro uhelné dráhy Dolů Nástup Tušimice.
Konstrukce vycházela z lokomotiv řady E 469.3 (dnes řada ČDC 123), které zakoupily ČSD od stejného výrobce v roce 1971. Vývoj elektrických lokomotiv však od té doby pokročil a tak i nové lokomotivy měly mnoho nových a modernějších prvků. Nově byly koncipovány podvozky lokomotiv a také vzhled lokomotiv byl v detailech odlišný. Navíc byly na lokomotivy E 479.0 dosazeny polopantografové sběrače. Na lokomotivy bylo dosazeno diagnostické zařízení, umožňující vyhledávat poruchy na stroji a vícečlenné řízení, které umožňuje ovládání až čtyř lokomotiv z jednoho stanoviště. Tyto lokomotivy byly posledními, které byly vybaveny klasickým kontrolérem, ovládaným pomocí volantu. Další stroje dodané pro ČSD již měly ovládání pomocí pák, tzv. rajčáků.
První hrbouni zamířili do Třebové
První lokomotivy řady E 479.0 přišly do depa Česká Třebová 28. března 1977 a poslední byly dodány 20. května téhož roku. Lokomotivy pro SHD - Doly Nástup Tušimice byly dodány od 24. května do 30. června 1977. Vzhledem k tomu, že SHD neměla v té době své vlečky dosud elektrifikovány, byly lokomotivy dodány do depa Ostrava, kde byly nasazeny ve zkušebním provozu a po dokončení elektrizace SHD byly stroje E 479.041 - 54 z Ostravy odeslány do Tušimic. Stroje, dodané do České Třebové byly nasazeny na výkony depa v osobní i nákladní dopravě.
Své pozice si dlouho držely i na rychlících
Maximální rychlost 100 km/hod umožňovala nasazení lokomotiv i na osobní vlaky mezi Přerovem a Prahou, které v té době měly stanovenou shodnou rychlost. Lokomotivy E 479.0 byly nasazovány i v rychlíkové vozbě, hlavně mezi Českou Třebovou a Hradcem Králové na rychlících Brno - Liberec a zpět a několika rekreačních rychlíků ROH. Lokomotivy přepřahovaly z motorové trakce v České Třebové a Pardubicích, později v Hradci Králové.
Další nasazení těchto lokomotiv v osobní dopravě bylo také na výkonech tehdejších dep Nymburk a Hradec Králové, kde též vozily osobní vlaky a rychlíky hlavně na trati Choceň - Hradec Králové - Nymburk - Mělník a Lysá nad Labem - Praha - Beroun, nebo z Kutné Hory do Nymburka. Z osobních výkonů byly pak tyto lokomotivy staženy až s příchodem lokomotiv řady 163, ale i tato nasazení se měnilo s jednotlivými jízdními řády i reorganizacemi železnice. Od počátku nasazení lokomotiv E 479.0 v nákladní dopravě bylo hlavně ve vozbě vlaků Rn, tzv. „Raket" pro přepravu spěšnin. Zde byly dlouhá léta v turnuse stroje E 479.0003 – 0006. „Rakety" s lokomotivami E 479.0 jezdily v úseku Přerov – Česká Třebová – Praha (Rn Praha – Košice a zpět) a Č. Třebová – Hradec Králové – Praha (Rn Praha – Bratislava a zpět).
Další pravidelné nasazení byly postrky P-2 (E 479.0001) a P-3 (E 479.0002). Další postrková lokomotiva řady E 479.0 byla v Převýšově. Nasazení lokomotiv E 479.0 v nákladní dopravě po celá osmdesátá léta bylo spíše výjimkou, v té době postačovaly hlavně lokomotivy E 669.1 (181). Přesto se tyto lokomotivy na nákladních vlacích vyskytovaly, většinou pro lepší využití mezi osobními vozy. Jedním z takových nasazení byly také manipulační vlaky z České Třebové do Rudoltic v Čechách a zpět, kdy sem navážely zátěž pro Lanškroun. V roce 1988 dostaly lokomotivy E 479.0 označení podle nového schématu ČSD a to řadu 130.
Stále vyšší význam v nákladní dopravě
V první polovině 90. let minulého století pak byly stroje řady 130 přesunuty do nákladní dopravy. Jediným nasazením v osobní dopravě až na výjimky zůstalo ve výkonech provozní jednotky Hradec Králové.
Lokomotivy se začaly častěji a častěji objevovat na výkonech nákladní dopravy, kterým pomohlo několik okolností. Jedna z nich byl začínající útlum šestikoláků řady 181 a větší nasazení novějších peršanů řady 163 do vozby osobních vlaků a rychlíků. Své pozice na nákladní dopravě si hrbouni začínali pevně budovat nejen v okolí České Třebové.
Ve dvou se to lépe táhne, aneb odchod na ostravsko
Vícečlenné řízení bylo u lokomotiv E 479.0 ČSD v nákladní dopravě zkoušeno ze začátku provozu a pak až na jaře roku 1995, kdy se uvažovalo o převedení poloviny strojů do depa Ostrava, kde měly být ve dvojicích nasazovány na náročné trati přes Jablůnkovský průsmyk. Z tohoto záměru sešlo a tak i v dalších letech zůstaly všechny stroje v DKV Česká Třebová. Na přelomu tisíciletí stroje 130 stále více zasahovaly do nákladní dopravy z důvodů vyřazování elektrických lokomotiv řady 181.
K prvnímu přesunu lokomotiv řady 130 z DKV Česká Třebová došlo při změně jízdního řádu GVD 2006/07. K 10. 12. 2006 byly lokomotivy 130.013, 015, 022 – 030 pod DKV Ostrava. Tyto lokomotivy se po nějakou dobu zkoušely v roce 2007 spojené na kabel vícečlenného řízení, zřejmě bez úspěchu. Další lokomotivy, stroje 130.001 a 002 odešly do Ostravy k 1. 3. 2007.
Poslední, ale velkou změnu přinesl až závěr roku 2007, kdy po 30 letech odešly zbývající stroje řady 130 pod ČD Cargo do nově zřízené SOKV Ostrava. U ČDC jsou tyto lokomotivy nasazovány prakticky v celé síti SŽDC elektrifikované stejnosměrnou napájecí soustavou.
Barevné řešení
Z výroby dostaly lokomotivy E 479.0 / 130 standartní nátěr pro stejnosměrné lokomotivy ČSD, tj. zelená v horní části skříně slonová kost. Tento nátěr je u těchto lokomotiv dosud velmi rozšířený. V polovině osmdesátých let dostaly některé lokomotivy výstražné pruhy v barvě žluté, nebo oranžové na čela a při změně nátěrů lokomotiv ČSD tzv. „unifikaci" dostaly stroje, které prošly hlavními opravami skříň celou zelenou se širokým žlutým pruhem.
Výjimkou z nátěrů lokomotiv řady 130 se v roce 1995 stala lokomotiva 130.033. Tímto nátěrem se měla představit při oslavách 150. Let Olomoucko-pražské dráhy, ale nátěr není příliš líbivý, lokomotiva se nakonec při oslavách neobjevila.
Dalším doplňkem byly u některých lokomotiv v počátcích 90. let znaky DKV Česká Třebová, které byly později sundány. V 80. letech mělo několik lokomotiv také tabulky s označením Brigád socialistické práce (BSP), např. stroj E 479.0036 byl v péči BSP Pochodeň.
Služba v Tušimicích
Lokomotivy dodané pro SHD jsou nasazovány ve dvojicích s využitím vícečlenného řízení k odvozu uhlí z dolů Nástup v Tušimicích pro elektrárnu v Prunéřově. Z dominantního postavení v provozu pod společností Doly Nástup Tušimice (DNT) byly vytlačeny dodanými novými lokomotivami řady 184, které dodaly Škodovy závody v Plzni.
Tyto lokomotivy byly původně vyvíjené pro tehdejší ČSD ve dvou verzích pro nákladní a rychlíkovou dopravu. SHD a DNT byly postupem času přetransformovány a dnes vystupují jako Severočeské doly (SD). SD nabídly k odprodeji několik přebytečných lokomotiv řady 130, z nichž lokomotiva 130.042 byla zakoupena Českými drahami a byla zařazena též pod DKV Česká Třebová.
Zatím jsou nenahraditelné
Lokomotivy řady 130 čeká pravděpodobně ještě dlouhá služba na kolejích. Bezesporu se jedná o jedny z nejspolehlivějších stejnosměrných lokomotiv u nás a strojvedoucí jsou s nimi spokojeni.
Také soustředění této řady pod jedno depo se ukázalo být pro údržbu i provoz šťastným řešením. Nový vlastník ČD Cargo v rámci úspor v minulosti omezil investice do oprav lokomotiv a to se projevilo na zhoršeném stavu těchto lokomotiv. Postupně se však většina lokomotivy dočkala dílenských oprav a můžeme se s nimi setkávat i v Polsku, kde v rámci pronájmu od ČD Carga slouží.
Hrbouni nejen u skupiny ČD
Lokomotivy řady 130 provozují mimo národního dopravce také firmy AWT a SD-KD. DOsud jsou pro dopravce stále perspektivní a proto se s nimi budeme ještě nějaký čas potkávat. Ze všech vyrobených lokomotiv byla zrušena dosud jen jedna, v roce 1995 stroj 130.043 po nehodě.
Seznam provozovaných lokomotiv v roce 2014:
ČD Cargo: 130.001-002, 004-017, 020-040, 042
Koleje Czeskie: 130.003, 018, 019 (lokomotivy jsou v pronájmu od ČDC)
SD-KD: 130.041, 044-048, 050, 051, 053, 054
AWT: 130.049
Závěr, technické údaje, evidence provozovaných lokomotiv u ČDC
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vozidla v evidenci SOKV Ostrava
130.001, 130.002, 130.003, 130.004, 130.005, 130.006, 130.007, 130.008, 130.009, 130.010, 130.011, 130.012, 130.013, 130.014, 130.015, 130.016, 130.017, 130.018, 130.019, 130.020, 130.021, 130.022, 130.023, 130.024, 130.025, 130.026, 130.027, 130.028, 130.029, 130.030, 130.031, 130.032, 130.033, 130.034, 130.035, 130.036, 130.037, 130.038, 130.039, 130.040, 130.042
® článek zpracoval Pavel Stejskal
upravil a doplnil Josef Kulaviak
Rád vzpomínám na moji první turnusovou lokomotivu 130.029.V turnusu jězdila do Prahy,Přerova a Letohradu,později i do Hradce Králové.V esovém turnusu jsme měli na rn vlaky 130.034,která měla odstřižené mnohočlené řízení,tím se snížil odběr a baterie byla vždy v pořádku.