Úvod
Lokomotivy řady 730 (původním označením T 457.0) jsou dieselelektrické kapotové čtyřnápravové, určené především pro staniční posun. Sériově byly tyto lokomotivy vyráběny v letech 1985 až 1989 (prototyp již v roce 1978) pražskou lokomotivkou ČKD, jejíž brány opustilo celkem 59 kusů Ponorek, jak se těmto lokomotivám přezdívá.
Tři prototypy
V roce 1978 vyrobila Lokomotivka ČKD Praha hned tři prototypy lokomotiv nové generace, které dostaly řadu T 457.0. Dvě z lokomotiv (inventární čísla 001 a 002) byly dodány ČSD, třetí (inv. č. 003) byla dodána do zkušebního provozu železáren SONP Kladno, kde byla také posléze přečíslovaná na T 457.0501. Obě lokomotivy pro ČSD prošly v provozu zkouškami, kdy byly nasazené na posunu a místních výkonech depa Nymburk a PLD Kolín. Zkoušené byly také v jiných oblastech. Sériová výroba dalších lokomotiv této řady se rozběhla v ČKD Praha až v roce 1985, kdy byly vyrobené stroje T 457.0003 – 12, v roce 1988 pak stroje T 457.0013 – 17. Lokomotivy sériového provedení se od strojů z roku 1978 lišily vzhledově, kdy byla upravena kabina strojvedoucího.
Lokomotivy nejen pro ČSD
Výroba ověřovací desetikusové série pro ČSD byla zahájena v roce 1985. Lokomotivy další pětikusové série (T 457.0013 – 17) měly úpravy v řízení, ARR i možnost dálkového ovládání, aby mohly pracovat na svážných pahrbcích. Byly dodány počátkem roku 1988 a to již s novým označením jako řada 730. Další stroje dostaly nové označení ČSD 730.001-17 v rámci změny označení lokomotiv podle mezinárodního vzoru s kontrolní číslicí. Tím bylo označování řady 730 u ČSD sjednoceno. Posledním vyrobeným kusem řady 730 pro ČSD se stala lokomotiva 730.017-1.
Protože se v té době už rozbíhala výroba modernější řady 731, další "ponorky" se pro ČSD nevyráběly. Série lokomotiv pro ČSD byla doplněna v letech 1988 a 89 dalšími stroji shodného provedení pro železniční vojsko, TSS, traťových distancí a železničních opraven. Stroje dostaly označení již dle nového schématu 730.601 – 641. Z těchto lokomotiv přešly dvě lokomotivy pod ČD a zde dostaly označení 730.018 a 19. Pro zajímavost dodejme, že jedna lokomotiva byla prodána do Jugoslávie pro dřevařské závody v Magliji. Označená byla jako T457-J-001.
Sloužily nejen na východě republiky
Lokomotivy řady 730 byly z výroby dodávány k ČSD do dep v Nymburku, České Třebové a Olomouci. Sloužily také v Praze Vršovicích, Zdicích, ale napříkald také v Bratislavě. Nejznámější jsou ovšem z okolí Pardubic, Hradce Králové nebo České Třebové. Později patřily i do DKV v Ústí nad Labem. Jak už bylo řečeno, svým zpracováním byly určené pro posun a lehčí nákladní vozbu. Zastávaly většinou práci záloh a objevovaly se na manipulačních vlacích. Čas od času vypomohly i v osobní dopravě, jako záskok nebo při mimořádnostech.
Přímo z výroby v ČKD Praha byly k ČSD/ČD rozdělovány lokomotivy takto:
označení: | nové označení: | dodána/převzata: | do depa: | poznámka: |
T457.0001 | 730 001-5 | 7.3.1980 | LD Praha-Vršovice | |
T457.0002 | 730 002-3 | 1.10.1982 | LD Nymburk | |
T457.0003I | 730 501-4 | 1.8.1982 | ČKD | od 1.8.1982 T457.0501 |
T457.0003II | 730 003-1 | 20.2.1985 | LD Olomouc | |
T457.0004 | 730 004-9 | 28.2.1985 | LD Olomouc | |
T457.0005 | 730 005-6 | 22.2.1985 | LD Olomouc | |
T457.0006 | 730 006-4 | 28.2.1985 | LD Olomouc | |
T457.0007 | 730 007-2 | 28.2.1985 | LD Olomouc | |
T457.0008 | 730 008-0 | 28.2.1985 | LD Nymburk | |
T457.0009 | 730 009-8 | 28.2.1985 | LD Nymburk | |
T457.0010 | 730 010-6 | 28.2.1985 | LD Nymburk | |
T457.0011 | 730 011-4 | 28.2.1985 | LD Nymburk | |
T457.0012 | 730 012-2 | 30.4.1985 | LD Nymburk | |
730 013-0 | 730 013-0 | 15.3.1988 | LD Česká Třebová | |
730 014-8 | 730 014-8 | 15.3.1988 | LD Česká Třebová | |
730 015-5 | 730 015-5 | 22.3.1988 | LD Česká Třebová | |
730 016-3 | 730 016-3 | 24.3.1988 | LD Nymburk | |
730 017-1 | 730 017-1 | 24.3.1988 | LD Nymburk | |
730 620-2 | 730 018-9 | 1.2.1990 | LD Nymburk | převzata z "průmyslu" |
730 607-9 | 730 019-7 | 12.5.1993 | DKV Česká Třebová | převzata z "průmyslu" |
Stroje pro Českou Třebovou
Do České Třebové přišly stroje T 457.0013 – 15 přímo z výroby ČKD Praha. Lokomotivy T 457.0013 a T457.0014 byly dodány dne 15. března, T 457.0015 dne 22. března 1988. Lokomotivy byly po záběhu a provedené technicko-bezpečnostní zkoušce (T 457.0013 TBZ dne 21. 3., T 457.0014: dne 17. 4. a T 457.0015: 29. 3. 88) byly nasazené hlavním spádovišti Česká Třebová na výkony záloh č. 1, 2 a 10. Všechny stroje později dostaly nové označení 730.013 – 730.015.
V roce 1988 byly zálohy č. 1 a 2 umístěné na vjezdovém nádraží a sunuly vlaky na hlavní spádoviště seřaďovacího nádraží. Záloha č. 10 prováděla posun na spádovišti tzv. Rn skupiny, dnes zavřené. Zde se v dobách nasazování lokomotiv řady 730 sestavovaly manipulační vlaky.
Lokomotivy řady 730 byly také nasazené na dalších motorových zálohách v České Třebové, hlavně pak na záloze č. 3. Tato záloha v té době obsluhovala hlavně překladiště a vlečky na Kalvárii. Dalším výkonem pro lokomotivy řady 730 se staly manipulační vlaky Česká Třebová – Hoštejn a zpět a přestavovacích vlaků Rudoltice v Čechách – Lanškroun a zpět.
Nejčastěji zde byla nasazena lokomotiva 730.015, v té době ještě T 457.0015 a poprvé se na těchto výkonech objevila v květnu 1988. Zde se udržela několik měsíců. Na tyto výkony se pak lokomotivy řady 730 vrátily až počátkem 90. let minulého století.
Rozšíření flotily řady 730 v DKV Česká Třebová
V květnu 1993 byla zakoupena lokomotiva 730.607 od TSS Borohrádek a u Českých drah dostala označení 730.019. Pro lokomotivu si přímo do Borohrádku dne 12. května 1993 zajeli strojvedoucí z České Třebové, kde ji převzali a převezli po vlastní ose do České Třebové. Tato lokomotiva byla pak nasazována hlavně na výkony manipulačních vlaků do Hoštejna a Lanškrouna. Další lokomotivou stejné řady, která byla zařazena do stavu DKV Česká Třebová je stroj 730.006, který dne 12. 10. 1995 přišel z Olomouce.
Také tato byla nasazována hlavně na výkony manipulačních vlaků do Hoštejna a Lanškrouna. Stroje 730.006 a 19 byly později vybaveny zásuvkami pro dobíjení přípojných vozů Baafx (řada 010) a centrálním zavíráním dveří. Pak byly lokomotivy podle potřeby nasazovány také na osobní vlaky za neschopné "motory 810" DKV Česká Třebová, tedy na místní tratě Třebovice v Čechách – Chornice a do Lanškrouna.
V červnu 1999 byla do České Třebové přesunuta z Kolína barevně vyvedená lokomotiva 730.017, která byla nepravidelně nasazována na manipulační vlaky v letech 1999 až 2002, nebo zaskakovala na místních zálohách. Později byla z DKV Česká Třebová přesunuta zpět do Kolína, ale nakonec skončila znovu v DKV Česká Třebová. V letech 2005 – 2007 sloužila hlavně na výkonu pomocného vlaku. V roce 2003 byla do Ústí nad Labem přesunuta lokomotiva 730.019. Tam byly také předány lokomotivy řady 730 z DKV Olomouc. V roce 2005 se 730.019 do DKV Česká Třebová opět vrátila, s ní přešly lokomotivy 730.009 a 011.
Změnou ve stavu lokomotiv řady 730 byl rok 2007, kdy během února a března přešly stroje 730.003, 005 a 007 z DKV Ústí nad Labem a lokomotiva 730.004 v květnu po hlavní opravě. Všechny stroje však nejezdily na výkonech České Třebové, ale některé přešly na výkony stanic Pardubice a Hradce Králové.
V roce 2003 se rozjely i kolem Ústí nad Labem
V roce 2003 se "ponorky" objevovaly vyjma okolí České Třebové a Pardubic, také na severu naší republiky. V DKV v Ústí nad Labem, kde se jich objevilo hned dvanáct a to včetně prototypů, byly lokomotivy vystavovány na různé zajímavé výkony. K vidění byly na záloze UZ-5 (chemická záloha), přetahy mezi západním nádražím a severem + obsluha vleček, zejména Tonaso. Dále obsluha opravny nákladních vozů v depu na západním nádraží. Tyto výkony jsou poslední, které dodnes obsluhují stroje řady 730. Jak bude popsáno níže, v roce 2014 se setkáváme ještě se stroji 730.015 a 730.016.
V Děčíně bylo jejich nasazení zajímavější. "Ponorky" vozily manipulační vlaky do České Kamenice, převážně v roli záskoku za řady 742 a 750 do České Lípy. Prováděly postrky "Pn" vlaků směrovaných na Českou Lípu nebo Františkov nad Ploučnicí. Dále jedny z posledních manipulačních vlaků do Libouchce. Vídali jsme je v roli zálohy na nákladním nádraží v Děčíně, staničním posunu a v neposlední řadě obsluze vleček. "Ponorky" zajížděly také na vlečku do přástavu v Děčíně Loubí. Velmi zajímavou kapitolou provozu řady 730 byla obsluha pískovny v Jestřebí a manipulační vlaky do Rybniště, Brniště.
Kromě zmíněných výkonů jsme se s nimi ve větší míře setkávali nadále v okolí Pardubic a Hradce Králové, kde byla jejich doména vozba manipulačních vlaků.
Dislokace lokomotiv řady 730 k 1.7.2003:
DKV Ústí nad Labem: 001, 002, 003, 004, 005, 007, 008, 009, 010, 011, 012, 018
DKV Česká Třebová: 006, 013, 014, 015, 016, 017, 019
"Elektronická ponorka" 730.012-2
Lokomotiva T457.0012 (730.012-2) patřila svým způsobem k unikátům. Jako první lokomotiva totiž měla z výroby elektronický regulátor otáček SM. Ten byl navržen ve spolupráci s Jaroslavem Štrausem inženýrem Ladislavem Kadaníkem. Prvotní zkoušky a ověřování regulace byly prověřovány na stroji T 476.0501, vzhledem k nehodícímu se spalovacímu motoru K 8 S 230 DR, kterým disponoval, byly zkoušky převedeny právě na ponorku "dvanáctku". Další elektronické regulátory byly výrobně aplikovány na lokomotivy řady 731 a 743.
Další, krátká etapa provozu po roce 2007
Po odloučení nákladní dopravy v rámci skupiny České dráhy od 1.12.2007 byly převedny všechny lokomotivy řady 730. V dceřinné společnosti ČD Cargo vznikly SOKV, zabezpečující provoz a opravy lokomotiv ČDC. Lokomotivy z DKV Česká Třebové, které přešly pod ČDC byly zařazené do stavu SOKV Ostrava, Provozní jednotka (PJ) Česká Třebová. Pod PJ Česká Třebová tak přešly všechny existující lokomotivy 730 (002-019). Přímo v PJ Česká Třebová byly stroje čísel 006, 015 a 017, další stroje byly v PJ Hradec Králové a Pardubice. Během následujících let 2008 a 2009 došlo k přesunům lokomotiv řady mezi SOKV Ostrava a Ústí nad Labem a také mezi jednotlivými PJ v rámci SOKV Ostrava.
K 1.12.2009 jsou pod SOKV Ostrva vedené lokomotivy 730.002, 006, 008, 009, 010, 011, 012, 017, 018 a 019. Jak již bylo napsáno výše, ne všechny lokomotivy jsou nasazené přímo v PJ České Třebové. Jsou nasazovány také u PJ Pardubice a Hradec Králové na posunu ČDC a manipulačních vlacích. Stroje nasazované přímo v České Třebové jezdí na výkonech záloh č. 2, 3 a manipulačních vlacích Česká Třebová – Lanškroun, Česká Třebová – Velké Opatovice, Česká Třebová – Litomyšl a Česká Třebová – Borová u Poličky.
Pravidelný provoz v GVD 2009/2010
Lokomotivy řady 730 v SOKV Ostrava byly ještě na konci roku 2009 pravidelně v provozu na různých výkonech ve svých provozních jednotkách a nic nenasvědčovalo, že je čeká téměř kompletní stažení z provozu. Obsluhu manipulačních vlaků kolem České Třebové zajíšťovaly převážně stroje 730.009, 730.010, 730.017 a 730.019. Druhou a třetí zálohu v uzlu Česká Třebová pak zajistily stroje 730.002 a 730.002. V přelouči se pravidelně objevoval stroj 730.018 a v Hradci Králové pak 730.006.
Stav provozovaných lokomotiv k 1. 12. 2009:
730.002 PJ Česká Třebová 3. záloha
730.006 PJ Hradec Králové záloha
730.008 PJ Česká Třebová 2. záloha
730.009 PJ Česká Třebová Mn
730.010 PJ Česká Třebová Mn
730.011 PJ Pardubice záloha
730.012 PJ Pardubice nyní v SOKV Ostrava - oprava
730.017 PJ Česká Třebová Mn
730.018 PJ Pardubice záloha Přelouč
730.019 PJ Česká Třebová Mn
Přežily jen dvě...
Konec provozu lokomotivní řady 730 u ČDC sice nenastal, ale závěr roku 2011 znamenal odstavení celé flotily "ponorek" z provozu, vyjma dvou kusů. Lokomotivy byly postupně stahovány z provozu, byly "vyjížděny nádrže" a záhy odstavovány. Po stažení lokomotiv z provozu, byly soustředěny do Břeclavi, kde celý konvoj "ponorek" čeká na další osud.
Pro zajímavost můžeme uvést, že lokomotiva 730.002 si zajezdila před svým koncem ještě v České Třebové. Její poslední směna byla 3.záloha noční z 22.12. na 23.12.2012. Ostatní stroje dojezdily postupně kolem přelomu na nový GVD 2011/2012. Lokomotivy 730.009 a 730.017 byly v noci z 21.1. na 22.1.2012 dopraveny do Břeclavi jako poslední.
Stroje 730.015 a 730.016 zatím zůstávají v pravidelném provozu a můžeme se s nimi setkat v SOKV Ústí nad Labem. Jedna lokomotiva se vyskytuje při posunu ve správkárně vozů v Ústí nad Labem západě, druhá občas vypomůže v České Lípě při obsluze pískovny Provodín v Jestřebí. Zároveň se občas vydá na postrku na Bezděz a nebo v rámci zálohy v Děčíně východu, provádí manipulační vlaky do Boletic nad Labem, kde obslouží i vlečku Chemotexu.
Závěr, technické údaje, evidence provozních lokomotiv u ČDC
Na otázku, zda byly lokomotivy řady 730 z provozu staženy brzy nebo ne, ať si každý odpoví sám. Ve svém věku určitě mohly dostat šanci k dalšímu provozu, pravděpodobně ale až po nějaké rekonstrukci nebo modernizaci. Málo kdo si totiž uvědomí kromě dobrých vlastností a oblíbenosti personálu jejich slabiny. Ty spočívaly například ve špatných pouzdrech výsuvných pastorků. Docházelo tedy k opotřebení věnců a tím spojené problémy se startéry. Dalším problémem byly i "potenciometrické snímače" Aripot, které se vydíraly. Závad bylo víc, které tyto stroje neustále odstavovaly z provozu a dopravce se tedy rozhodl k jejich stažení. Napomohla k tomu i skutečnost, že v rámci výkonů pro ně klesal význam a staly se nadbytečnými. Dále se budeme setkávat pod hlavičkou národního dopravce ČDC s dvěmi zmíněnými, lokomotivy 730.015 a 730.016, které stačily projít opravou. Vlečkový provoz a provoz u soukromých dopravců nám ve větším množství jejich zašlou slávu bude připomínat určitě ještě dlouhou dobu.
Technické parametry lokomotivy řady 730 (T457.0) | |
---|---|
Výrobce | ČKD Praha |
Rok výroby | 1978, 1985-1989 |
Počet vyrobených kusů | 59 |
Provozovatel | (ČSD, ČD), ČD Cargo, privátní dopravci |
Období provozu | 1978–dosud |
Výkon prvotního motoru | 600 kW |
Maximální tažná síla | 165 kN |
Maximální rychlost | 80 km/h |
Hmotnost a rozměry | |
Hmotnost ve službě | 69 / 70 / 74 t |
Délka přes nárazníky | 13 980 / 14 000 mm |
Rozchod kolejí | 1 435 mm |
Parametry pohonu | |
Uspořádání pojezdu | Bo´ Bo´ |
Přenos výkonu | elektrický |
Typ spalovacího motoru | K 6 S 230 DR |
Lokomotivy v evidenci SOKV Ústí nad Labem
Stav k 1.10.2014: (pouze provozované lokomotivy)
730.015, 730.016
® článek zpracovali Pavel Stejskal a Josef Kulaviak, spolupráce: Martin Zeman