Fotografii z prostor výtopny Vršovice-Nusle poskytl Josef Motyčka a zachycují stroj 387.009. Ten v té době náležel výtopně Přerov, kam byly dodány všechny stroje druhé série, stále ještě bez kouřových deflektorů. Do Přerova byl přidělen druhý květnový den roku 1930 a po vyzkoušení, s platností nového jízdního řádu, byl zařazen do rychlíkového turnusu z Přerova do Prahy. Přidělen byl četám: Adolf Svozil/Krkoška, Vykydal a Robert Jemelka/Bosák, Stoklas. V roce 1935 byla "devítka" přistavena k provedení hlavní opravy do dílen v Plzni, kde byly na lokomotivu dosazeny kouřové deflektory. Rovněž byl při hlavní opravě, vlastně jen po pěti letech provozu, vyměněn jeden válec. Po jejím návratu bylo obsazení lokomotivy pozměněno - jezdili s ní Richard Synek/Slováček, Stupka a Jan Hudeček/Chrenčík, Měchera. Při změně turnusu, v roce 1937, vypadla 387.009 z "oběhu" a byla vedena letmo. Neboť se s počtem vyrobených "Mikád" rozšiřovala i působnost těchto lokomotiv, velmi brzy na to dostala lokomotivy 387.0 výtopna Praha-Střed, v roce 1935 výtopna v Bratislavě a o rok později i výtopna Břeclav, kde se první lokomotivou stala přerovská 387.002. Ještě v témže roce byla do Břeclavi předána další přerovská "leťačka" 387.004 a 26. 12. 1937 i námi sledovaná 387.009. V té době bylo v Břeclavi již pět strojů tohoto typu, a proto od 1. března 1938 výtopna Břeclav zavedla čtyřdenní oběh pro lokomotivy 387.004, 37, 39 a 43. Stroj 387.009 byl nadále veden letmo. Turnus v Břeclavi sestával z vlaků 118/151-63-64/152-117 a jezdilo se do Prahy, Bohumína, ale i do Polska - do pohraniční stanice Zebrzydovice. 19. 3. 1939 byla "devítka" převedena pod BMB-ČMD a ještě během války - 14. 12. 1943 převedena pod Prahu Hybernské n. 9. 9. 1945 se pak vrátila do Přerova, aby pak, v roce 1947, patřila k prvním "Mikádům" v Horních Heršpicích.
