Otcem mimořádně úspěšných lokomotiv továrního typu 10Lo byl Ing. Oscar Dolch. V rekordním čase, do konce roku 1924, vypracoval návrh nové rychlíkové lokomotivy pro ČSD. Podmínky pro dodání těchto lokomotiv byly velmi tvrdé, navíc značně ohraničené tehdejším stavem tratí. Dokončení první šestice designově velmi povedených lokomotiv proběhlo mezi prosincem 1925 a dubnem 1926. Poslední dodanou lokomotivou první série byl stroj 386.006. Od ostatních se odlišoval využitím kouřových deflektorů, což byla v Československu úplná novinka. Předání lokomotivy 386.006 proběhlo 22. května 1926 a jejím prvním domovem se stala výtopna v rodné Plzni. Vzhledem k překročení hmotnosti na jednu spřaženou nápravu byla šestice lokomotiv zprvu nasazena na osobní vlaky mezi Plzní a Prahou. Zároveň byly lokomotivkou Škoda na strojích prováděny zkoušky a úpravy pro případnou další výrobu, která se jevila velmi slibně. Dle vzpomínek pamětníků byl začátek provozu "Mikád" velmi krušný. Lokomotivy byly například dodány bez předního vedení pístu, což se velmi negativně projevilo v chování lokomotivy. Proto byly záhy přistaveny k rekonstrukci, kdy byly vyrobeny nové písty s předním vedením.
Fotografie byla pořízena továrním fotografem těsně před dodáním lokomotivy přímo v závodě na vjezdové koleji do haly 55. Pro účely tehdejšího fotografování byla v závodě vždy vytvořena plátěná stěna, sloužící pro snazší retuši fotografií a využití k propagačním účelům. 386.006 pak byla během působení v Plzni přeznačena na 387.006 - z Plzně do Přerova odešla 23. 2. 1929 a zařazena do rychlíkového turnusu na Prahu pod vedením turnusových strojvedoucích Václav Novák/Skřeček, Galeta a Josef Hradil/Vojtek, Němec.
