Velmi krátce jezdila v Nových Zámcích i lokomotiva 387.013 - od 27. 5. 1955 do 22. 9. 1955. V témže roce odjela z Nových Zámků do rodného Přerova, kde setrvala do 22. 12. 1963, kdy odešla do Brna. Nejprve do Horních Heršpic a od 1. 10. 1964, po reorganizaci a rozdělení výkonů, do depa na dolním nádraží. Již jako neprovozuschopná odešla z Brna do Bohumína, kde setrvala ve stavu od 4. 10. do 6. 10. 1969, kdy proběhlo její zrušení i s tendrem 923.016. V prosinci téhož roku byla převedena na vytápěcí kotel K 421 - vytápěla remízu místního depa do poslední topné sezóny 1974/1975. 29. 12. 1975 byla jako vytápěcí kotel předána do místního kovošrotu k likvidaci.
Pokud doplníme personální obsazení lokomotivy pro její první rychlíkový turnus do Prahy, platný od 15. 5. 1933 výtopny Přerov, pak jejími prvními strojvůdci byli pánové František Pospíšil/Sova, Dorazil a Jan Lidermann/Paukert, Pravda. Turnus sestával z devíti dnů, přičemž v devátém dni byl stroj vymýván. V jízdním řádě 1934/1935 byl turnus upraven – R 159 a 160 byl opět převeden do vozby depa Bohumín motorovými vozy z Bohumína přes Přerov do Prahy, čímž z turnusu zákonitě musela vypadnout jedna lokomotiva řady 387.0 – byla to námi sledovaná třináctka. Strojvedoucí Ledermann přešel na 387.012 místo Karla Fischera a František Pospíšil odešel na 387.016, kde vystřídal hvězdného přerovského strojvedoucího Arnošta Šatánka (ten nahradil strojvedoucího Tabáčka na 387.017).
