Funkční popis lokomotivy řady 742

Vybrané el. obvody a jejich popis:

Start dieslu

Pro start dieslu je nutné mít napětí alespoň 90 - 95 V na bateriích. Odpojovač baterie zapneme do horní polohy, tím se spojí jeho kontakty OB 1 a OB 2 + OB 3 (odbočka -24V pro měř. přístroje a osvětlení. Ihned se nám uzavřou obvody kontrolek nabíjení KN:

+BA, OB1, vodič 200, žárovky na obou stan., vodič 251, kotva nab. dynama, svorky D + C regulátoru nabíjení RRN, vodič 115, bočník ampérmetru bat. SH2, vodič 114, OB2, - BA.

Obvod ciz. buzení motorku stavěče otáček MVV:

+BA, OB1, vodič 200, J1, vodič 201, vin. ciz. buz. motorku MVV, vodič 214, odpor R20, vodič 101, P10, SH2, vodič 114, OB2, -BA.

Impulsem od jízdního kontroléru přivádíme proud na kotvu MVV při nastavení 2. - 8. stupně. Motorek stavěče je trvale buzen.

Obvod cívky pom. relé PR7:

+BA, OB1, vodič 200, J1, vodič 201, klid. kontakty všech pom. relé RC, RE, RD, vodič 240, cívka pom. relé PR7 vodič 101, P10, SH2, vodič 114, OB2, -BA.

» Obvod stopmagnetu uzavřeme až tehdy, máme-li sepnut koncový spínač spodních dveří rozvaděče TK3!!

Obvod stopmagnetu:

+BA, OB1, vodič 200, J2, vodič 202, rež. přepínač JD4 v poloze "solo", vodič 261, tlač. Stopu TP1 a TP1" na obou stan. v klid. poloze, vodič 286, koncový spínač spodních dveří rozvaděče TK3, vodič 287, náb. cívka stopmagnetu vodič 291, klid. kontakt stopmagnetu FP11, vodič 101, pojistka záp. pólu baterie P10, bočník SH2, OB2, -BA.

Obvod pro napájení elektron. přístrojů:

1) regulátor nabíjení RRN - z vodiče 202 přes jistič J2 na svorku A1

2) schuntovacího řadiče ŘD - z vodiče 200 přes pojistku P11 na svorku 5

3) ochranné relé OR - z vodiče 202 přes jistič J2 na svorku 13

Dále se nám spojí obvody měř. přístrojů lokomotivy.

Můžeme zahájit startování. Oba jízdní kontroléry v poloze "0" - sepnuty kontakty JK6. Kontakt JK91 a JK92 jsou zapojeny v obvodu LVZ a chovají se stejně jako tlačítka bdělosti. Směrová páka kontroléru musí být v jedné z poloh "D" na neobsazeném stan. v poloze "0" - sepnuty kontakty JR5". Dále se nám sepnou kontakty JR1, JR2, JR3 nebo JR4. Sepneme tlačítko startu TT a uzavírají se nám následující obvody:

» z vodiče 202 napájení přes JK6", vodič 255, JR5" (jízdní i směr. válec na neobsaz. stan. poloha "0") vodič 271, JR1 kontroléru v poloze Start, vodič 272.

» z vodiče 273 na klid. kontakty mot. skupin S12 a S22 (stykače musí být rozepnuty), cívka G1 (start. stykač) a vodič 101 (stykač G1 sepne a připojí + pól baterie na kotvu a ser. vinutí trakčního dynama HG) z vodiče 273 na svorku U-B čas. relé ČR, vodič 273 na cívku prom. čerpadla oleje SČ a na vodič 101.

Tím se nám uzavřel obvod pro napájení prom. olej. čerpadla motoru. Jeho obvod jistí pojistka P14, napájená vodičem 200, dále 405 na kontakty SČ, kotvu a bud. vinutí deriv. elektromotorku čerpadla MČ, vodič 106 a 101.

Promazávací čerpadlo tlačí olej do všech míst naft. motoru a do multiplikátoru. Po dosažení tlaku 0,1 MPa se podle polohy malého šoupátka přestaví do horní polohy i velký píst multiplikátoru a natočí reg. tyče vstřik. čerpadel z polohy stop do polohy dodávky paliva. V obvodu cívky stykače G2 je tlak. spínač TL3, ten sepne, pokud je tlak oleje 0,05 - 0,07 MPa a slouží tak i pro správnou funkci promazávání motoru.

Časové relé je nastaveno na 60 s, dokud jeho tyrstor neotevře a nespojí mínusovou větev cívky stykače G2 - na vodič 283 a 101. Uzavírá se nám následující obvod:

» z vodiče 273 na prac. kontakt G1-1, kontakty TL3 (při startu se jeho kontakty přemostí G2) vodič 281, cívka stykače G2, vodič 101.

742

Vlastní startovací obvod pak vychází od +BA, OB1, vodiče 200, kontakty G1, vodič 1, kotva A1 - A2, pom. póly Q1 - Q2 a sériové vinutí hlavních pólů S1 - S2 trakčního dynama HG, vodič 52, kontakty G2, vodič 114, OB2, -BA.

V tuto chvíli se trakční dynamo chová jako stejnosměrný sériový elektromotor, roztočí přírubově spojený naftový motor, palivová dopravní a vstřikovací čerpadla zajistí dodávku paliva a motor při roztočení na "zápalné" otáčky.

Obvody pro rozjezd a jízdu

Podmínkou pro jízdu lokomotivy je dostatečný tlak vzduchu v průběžném brzdovém potrubí, aby sepnul tlakový spínač TL 1 - minimálně 0,45 MPa. U lokomotiv T 466.2 od II. výrobní série lze voličem tažné síly OTS omezit tažnou sílu na 100, 90, 80 nebo 65 % její hodnoty. Omezení provedeme přepínačem RTS (RTSx) podle klimatických podmínek a traťových poměrů.

Rozjezd

Uskutečníme přestavením jízdního kontroléru JK do polohy 10 - sepnou jeho kontakty JK1, JK2, JK7 a JK8. JK1 je v obvodu signalizace. JK8 je v obvodu shuntovacího řadiče. Kontakty JK2 a JK7 uzavřou obvody:

jdeme po vodiči 202, JK6x, vodič 255, JR5x (obvod se uzavírá jen tehdy, jsou-li oba kontroléry neobsazeného stanoviště v poloze "O" - jsou takto blokovány), vodič 271, kontakty JR3 nebo JR4 (podle zařazeného směru), vodič 268 nebo 269, blokovací kontakty přepínače směru PZ2 nebo PZ1 (blokování zajišťuje, že poloha přepínače směru PZ odpovídá poloze směrové páky JR; jestliže je např. na stanovišti zvolen směr "vpřed", sepnut kontakt JR3 a přepínač směru PZ je v poloze "vzad" - sepnuty kontakty PZ2, není možné lokomotivu rozjet), vodič 298, kontakty JK2, vodič 297, JR8 (směrový kontrolér "vpřed" nebo "vzad"), vodič 296, JK7, vodič 204 . . .

Obvod pro vodič 204 se uzavře obdobně i z vedlejšího stanoviště přes JR4x nebo JR3x a kontakty JK2x, JR8x a JK7x.
Z vodiče 204 se uzavírají obvody:

a) ... vodič 204, klidové kontakty startovacích stykačů G12 a G22 (stykače musí být rozpojeny, nesmí zůstat po startu přivařeny nebo se zachytit ve zhášecí komoře), vodič 314, koncový vypínač na krytu vývodu z hlavního elektrického rozváděče pro připojení zatěžovacího odporníku TK11, vodič 301, dioda D3, vodič 302, kontakty vypínačů motorových skupin SM12 a SM22 v zapnuté poloze, vodiče 303 a 304, cívky elektropneumatických ventilů VS1 a VS2 stykačů motorových skupin S1 a S2, vodič 320, klidové kontakty relé izolace R01 (pokud není průraz izolace, přeskok na kostru nebo snížený izolační odpor v trakčním obvodu), vodič 310, klidové kontakty RZ41 (relé spíná impulsem ze shuntovacího řadiče ŘD při překročení maximální přípustné rychlosti lokomotivy), klidové kontakty ochranného relé OR - svorky 14 a 15, vodič 107, kontakty přepínače režimu JD1.
v poloze "SOLO", vodič 101, . . .

Je-li lokomotiva T 466.2 zapojena ve vícenásobném řízení, jsou kontakty JD1 rozpojeny a obvod se uzavírá přes JD3 kontakty řídicí lokomotivy, vodič 264, JD3 řízené lokomotivy, JR10x a JR 10 (směrové kontroléry řízené lokomotivy v poloze "O"), vodiče 102 a 101 řízené lokomotivy, JD2 řízené lokomotivy, vodič 263, JD2 řídicí lokomotivy, vodič 101, . . .

Elektropneumatické ventily VS1 a VS2 sepnou a vpustí tlakový vzduch do pracovních válečků stykačů motorových skupin S1 a S2. Stykače S1 a S2 sepnou a připojí na trakční dynamo HG paralelně dvě skupiny trakčních motorů:

- A1 kotvy HG, vodič 1, sepnuté kontakty stykače S1, vodič 3, kotvy a pomocné póly trakčních motorů M1 a M2, vodič 6, A - D kontakty přepínače směru PZ v poloze "vpřed", vodič 9, budicí vinutí hlavních pólů S2 - S1 motoru M2, vodič 7, vinutí S1 - S2 motoru M1, vodič 8, kontakty B - C přepínače směru PZ v poloze "vpřed", vodič 2, bočník SH1 ampérmetrů A 1 a A 1x trakčního proudu, vodič 15, pomocné póly 02 - 01, A2 kotvy HG,
- . . . vodič 1, S2, vodič 4, kotvy a pomocné póly M3 a M4, vodič 17, E - F přepínače směru PZ, vodič 20, hlavní póly motorů M4 a M3, vodič 19, H - G přepínače PZ, vodič 2 . . .

Při zařazeném směru "vzad" z hlavního stanoviště jsou na přepínači směru propojeny: A - B, D - C, E - HaF - G.
Stykače S1 a S2 rozepnou svoje. pomocné klidové kontakty S12 a S22 - jsou zařazeny v obvodu cívky startovacího stykače G1 a nedovolí jeho sepnutí, jestliže jsou stykače S1 a S2 sepnuty. Je tak znemožněno současné sepnutí startovacích a motorových stykačů, které by mělo za následek připojení trakčních motorů na baterii, a tím možnost nežádoucího pohybu vozidla při startování.

K elektropneumatickým ventilům VS1 a VS2 je paralelně připojen kondenzátor C5 s odporem R33. Během sepnutí VS1 a VS2 se nabije a v obvodu je zařazen proto, aby při náhlém sjetí kontroléru se stupňů zůstaly ventily ještě krátce pod napětím a stykače S1 a S2 sepnuty, tj. neodpojovaly motory od trakčního dynama, pokud ještě protéká trakčním obvodem proud. Jestliže kontakty kontroléru JK2 a JK7 přerušíme obvod pro VS1 a VS2, jsou ventily krátce napájeny vybíjecím proudem z kondenzátoru C5.

Vybíjení do jiných obvodů nedovolí oddělovací dioda D3. Pomocné pracovní kontakty stykačů S11 a S21 sepnou, a tím uzavírají další obvod:

b) . . . vodič 204, G12 a G22, vodič 314, pracovní kontakty S11, vodič 312, pracovní kontakty S21, vodič 313, kontakty tlakovzdušného spínače hlavního průběžného brzdového potrubí TL1 (spíná při tlaku 0,45 MPa a rozpíná při 0,35 MPa), vodič 319, cívka stykače cizího buzení trakčního dynama BG, vodič 320, R01, vodič 310, RZ41 , vodic 315, svorky 14 a 15 relé OR, vodič 107, JD1, vodič 101 . . .

U lokomotiv řady T 448.0 jsou obvody jednodušší, neboť v nich není ochranné relé OR a režimový přepínač JD. Uzavřený obvod cívky BG způsobí sepnutí hlavních a dvou pomocných pracovních kontaktů stykače:

BG – připojí budič B na vinutí cizího buzení trakčního dynama a zároveň uzavře obvod vlastního derivačního buzení:
1. kotva B, vodič 46, kontakty BG, vinutí cizího buzení F1 - F2 trakčního dynama HG, vodič 47, kotva B,
2. kotva B, vodič 46, kontakty BG, vodič 45, proměnný odpor R16 (ovládán motorkem stavěče otáček MVV), odpor R15 (ovládán sdruženým regulátorem naft. motoru při jeho přetížení), derivační buzení budiče E1 - E2 (D2 - D1), vodič 47, kotva B;
BG 1 - připraví obvod minusové větve relé RC, RD, RE;
BG 2 - uzavře obvod cizího buzení 1 F1 - 1 F2 budiče.

c) .. .vodič 204, proměnný odpor R18 (ovládán motorkem stavěče otáček MVV), sepnuté kontakty vypínače regulátoru JV2 v poloze "ZAP", vodič 60, vinutí cizího buzení budiče 1F1 - 1F2, vodič 61, BG2, vodič 62, klidový kontakt pomocného relé skluzu PRS1 (pokud není skluz), vodič 101 A, svorky 2- a 1- voliče tažné síly OTS (viz 7.2.6) nebo v případě poruchy voliče přes kontakty jeho vypínače STS, vodič 101 . . .

U lokomotivy T 448.0 není v minusové větvi ani STS, ani OTS - kontakty PRS1 jsou spojeny přímo s vodičem 101. Stykači S1 a S2 se připojíly obě trakční skupiny s motory M1, M2 a M3, M4 k trakčnímu dynamu HG a stykačem BG budič B na jeho cizí vinutí. Zároveň se uzavřel obvod vlastního derivačního buzení E1 a E2 (D2 - D1) a cizího buzení 1 F1 - 1 F2 budiče B. Pohonem od naftového motoru se kotvy trakčního dynama a budiče otáčejí, budič vyrobí budicí proud pro budicí vinutí trakčního dynama HG a dynamo proud pro trakční elektromotory. Z úbytku napětí na pomocných pólech Q2 - Q1 trakčního dynama HG je vodiči 15 a 49 přes odpor R14 napájeno dekompaundní buzení 2F1 - 2F2 budiče B.

Trakční motory přes ozubené převody roztáčejí hnací dvojkolí a lokomotiva se dá do pohybu. Otáčky naftového motoru se však zatím nemění, zůstávají na volnoběžné hodnotě 510 min-1!

Zvyšování otáček naftového motoru

Pro dosažení potřebné tažné síly na obvodu kol, a tím i na háku lokomotivy je třeba zvýšit krouticí moment na hřídeli trakčních motorů. Toho dosáhneme zvýšením otáček prvotního naftového motoru, a tím i trakčního dynama a budiče, společně se změnou hodnot jejich budicích proudů. Přestavením jízdního kontroléru na další (druhý) jízdní stupeň sepnou jeho kontakty JK3 a uzavře se obvod:

. . . vodič 202, JK6x, vodič 255, JR5x (oba kontroléry vedlejšího stanoviště v poloze "O"), vodič 271, JK3, vodič 265, cívka pomocného relé výkonu RC, vodič 112, pracovní kontakt BG1 (nedovolí zvyšování otáček motoru, kdyby nesepnul stykač BG a nebylo v činnosti buzení trakčního dynama a budiče), vodič 107 . . .

Pro vyzkoušení otáček naftového motoru stojící lokomotivy, kdy je stykač BG rozepnut, slouží kontakty JR2 (JR2x) směrových kontrolérů sepnuté v poloze "start". V minusové větvi pomocných relé výkonu přemosťují BG 1.

Uzavřením obvodu cívky relé RC sepnou jeho kontakty RC1 až RC4 a uzavřou obvod relé stavěče otáček do paliva RPA:

. . . vodič 200, J1, vodič 201, klidové kontakty relé RE1, vodič 215, klidové kontakty relé RD1, vodič 217, pracovní kontakty RC1, vodič 222, druhá vačka a přes ní vnější (pravá) sběrná lišta doběhového spínače SVČ (viz část 4.4.4), vodič 230, cívka relé RPA, vodič 101 . Relé stavěče otáček do paliva RPA sepne a svými kontakty uzavře obvod kotvy motorku stavěče otáček MVV:

. . . vodič 200, J1 , vodič 201, odpor R19 (jeho nastavitelná hodnota reguluje rychlost otáčení motorku), vodič 212, RPA1, vodič 213, kotva MW, vodič 211, RPB2 (relé RPB není sepnuto), vodič 101 . . .

Motorek stavěče otáček MVV je od zapnutí odpojovače baterie OB trvale buzen, takže se roztočí a přes mechanický dvojitý šnekový převod 540:1 otáčí hřídelem elektromechanického stavěče otáček:

a) prostřednictvím otáčkové vačky mění předpětí pružiny odstředivého regulátoru,

b) ovládá regulátor elektrického výkonu OR28 - mění hodnotu proměnných odporů R16 a R18 v obvodech buzení budiče,

c) natáčí vačku maximálního paliva

d) přestavuje vačky doběhového spínače SVČ.

Po natočení hřídele do polohy, která je daná nastavením vaček doběhového spínače (jeden stupeň cca o 40°), přestaví se 2. vačka do střední polohy a rozpojí obvod napájení cívky relé RPA. První vačka se mezitím přestavila z neutrální střední polohy do kontaktu s vnitřní (levou) sběrnou lištou doběhového spínače SVČ. Rozepnutím relé RPA jeho pracovní kontakt RPA1 přeruší obvod napájení kotvy motorku stavěče otáček MVV a klidový kontakt RPA2 spojí kotvu motorku na krátko a zabezpečí tak jeho okamžité zastavení. Sepnutím kteréhokoli pomocného relé výkonu RC, RD nebo RE se přeruší obvod pomocného relé PR7, jeho klidový kontakt PR71 sepne v obvodu cizího buzení budiče a umožní regulaci hodnoty odporu R18.

Nastavování dalších jízdních stupňů se děje pomocí kontaktů JK3, JK4 a JK5 a jejich kombinace, a tím spínání nebo rozpínání pomocných relé výkonu RC, RD a RE.

V obvodu cívky relé RE je navíc zařazen:

- tlakový spínač mazacího oleje naftového motoru TL2 (spíná při 0,4 až 0,5 MPa), nedovolí zatěžování naftového motoru od 5. jízdního stupně, pokud není dostatečný mazací tlak,

- SM11 a SM21 - při vypnuté některé motorové skupině nedovolí opět sepnutí pomocného relé výkonu RE a umožní jízdu pouze do 4. jízdního stupně,

- TK12 - umožňuje sepnutí relé RE při zkoušení na zatěžovacím odporníku, kdy motorové skupiny jsou spínači SM11 a SM21 odpojeny; je umístěn na krytu vývodu z hlavního elektrického rozváděče pro připojení zkušebních kabelů. Nastavené otáčky a příslušné výkony trakčního dynama:

Stupeň otáčky (ot/min) / výkon (kW):

0. volnoběh 510 / 0 kW

1. 510 - 30 kW

2. 620 - 70 kW

3. 750 - 130 kW

4. 900 - 240 kW

5. 1000 - 350 kW

6. 1100 - 500 kW

7. 1200 - 640 kW

8. 1250 - 780 kW

Zvyšování otáček od 4. jízdního stupně se doporučuje provádět až když teplota vody dosáhne 70°C a teplota oleje 65 °C. Za jízdy je nutno kontrolovat hodnoty na jednotlivých měřicích přístrojích podle hodnot, uvedených v části 4.6.

Snižování otáček se děje obráceným pohybem jízdního kontroléru, přestaví se na 1 ° a vyčká se asi 1 s na pokles proudu, teprve pak se přestaví na volnoběh. Tímto postupem se chrání trakční stroje proti přepětí, které vzniká náhlým rozepnutím plného buzení. Přímo na volnoběh přestavíme kontrolér pouze v nutném případě.

Rozpojením kontaktů JK3, JK4 a JK5 přivedeme z vodiče 200 přes J1 a klidové kontakty pomocných relé výkonu proud přes diodu D2 na kontakt první vačky doběhového spínače SYČ a vodičem 240 na cívku pomocného relé PR7.

Z kontaktu první vačky se obvod uzavře přes levou (vnitřní) lištu na cívku relé RPB (z paliva) a jeho kontakty uzavřou obvod pro kotvu motorku MVV:

. . . vodič 200, J1, vodič 201, odpor R19, vodič 210, RPB1, vodič 211, kotva MVV, vodič 213, RPA2 (nyní je v klidu), vodič 101 . . .

Do kotvy motorku stavěče otáček MVV je prostřednictvím kontaktů relé RPB přiveden proud v opačném směru (reverzace se děje v kotvě) a motorek se začne otáčet obráceně, přes převod 540:1 se nyní:

a) sníží předpětí pružiny odstředivého regulátoru,

b) ovládá regulátor elektrického výkonu OR 28 (odpory R16 a R18),

c) změní poloha vačky maximálního paliva

d) přestavují vačky doběhového spínače.

Po nastavení zvolené polohy RPB rozepne a motorek se zastaví. V neutrální rozpojené poloze je vždy ta vačka, která odpovídá nastavenému otáčkovému stupni. Sepnutím relé PR7 zařadí jeho klidový kontakt do obvodu opět plnou hodnotu odporu R18.

Vznikne-li za jízdy potřeba rychlého dočerpání tlaku vzduchu v hlavních vzduchojemech, lze přestavit směrový kontrolér do vedlejší startovací polohy a zvýšit kontrolérem otáčky naftového motoru, a tím i kompresoru.

Regulace trakčního dynama

Regulace napětí a proudu trakčního dynama je zabezpečena tak, aby bylo dosaženo požadovaného zatěžování naftového motoru a požadovaných trakčních vlastností lokomotivy. Budicí proud pro cizí vinutí trakčního dynama je vyráběn budičem, jenž tak vytváří vlastní charakteristiku trakčního dynama. Budicí proud, a tím i napětí trakčního dynama jsou proto úměrné napětí budiče. Sdružená regulace paliva a buzení zabezpečuje, že vlastní přirozená charakteristika trakčního dynama a budiče je ovlivňována regulátorem spalovacího motoru tak, aby tento udržoval stálý výkon při daných otáčkách s konstantní dodávkou paliva. Na 3. až 8. jízdním stupni ovládá sdružený výkonnostní regulátor nejen množství paliva pro naftový motor, ale i regulátor elektrického výkonu OR28, prostřednictvím motorku stavěče otáček MVV, a regulační odpor R15:

Budič má tři buzení:

- cizí 1 F1 - 1 F2

- derivační E1 - E2 (D2 - D1 )

- dekompaundní 2F1 - 2F2

Cizí buzení, napájené z baterie prostřednictvím jízdního kontroléru, vytváří základní magnetizaci budiče. Se zvyšujícími se otáčkami naftového motoru se musí jeho hodnota zvyšovat, a proto odpor R18 zařazený v jeho obvodu se postupně vyřazuje.

Derivační, vlastní buzení budiče má mít hodnotu na všech stupních přibližně stejnou, a proto je do jeho obvodu spolu se zvyšováním otáček zařazována postupně větší hodnota odporu R16. Odpory R16 a R18 jsou součástí regulátoru elektrického výkonu OR28, ovládaného od hřídele doběhového spínače SVČ.

Dekompaundní buzení budiče, napájené z úbytku napětí na pomocných pólech trakčního dynama, působí svými účinky proti buzení cizímu a derivačnímu, představuje zpětnou vazbu a vytváří měkkou charakteristiku trakčního dynama.

Za normálního stavu je vypínačem regulátoru JV trvale zařazen v obvodu derivačního buzení budiče odpor R15 (kontakty JV1 jsou rozepnuty) a v obvodu cizího buzení budiče je odpor R17 vyřazen (kontakty JV2 jsou sepnuty a odpor přemosťují). Hodnota odporu R15 je však vesměs vyřazena pohyblivým jezdcem, ovládaným sdruženým výkonnostním regulátorem naftového motoru. Odpor R15 je zařazován do obvodu pouze při zatížení naftového motoru.

V případě poruchy sdružené regulace se přepínač JV přestaví do polohy "VYP". JV1 sepne a přemostí odpor R15 (do obvodu však byl zařazován jen krátkodobě při zatížení naftového motoru). JV2 naopak rozepne a trvale zařadí do obvodu odpor R17. Tím se trvale zmenší cizí buzení budiče (po celou dobu trvání poruchy) a výkon lokomotivy se sníží na všech stupních.

T 466.2 od II. výrobní série jsou vybaveny voličem tažné síly OTS, zařazeným v minusové větvi cizího buzení budiče. Jeho úkolem je ve čtyřech variantách (100, 90, 80 a 65 %) umožnit přídavnou elektronickou regulací jemnější a plynulejší nárůst rozjezdového proudu.

Při poruše voliče tažné síly OTS jej lze vypínačem STS přemostit, vyřadí se z činnosti propojením vodičů 101 A a 101. Při normálních adhezních podmínkách a nižší zátěži změnu nepocítíme, v opačném případě při rozjezdu s těžkým nákladním vlakem za špatných adhezních podmínek bude jemnější a plynulejší ovládání tažné síly znemožněno.

Shuntování lokomotivy

Při rostoucí rychlosti jízdy lokomotivy jsou automaticky spínány jednotlivé shuntovací stupně tak, aby trakční proud byl stále v regulačním rozsahu trakčního dynama a mohl být přenášen plný užitečný výkon naftového motoru. Postupné zapínání jednotlivých shuntovacích stupňů provádí shuntovací řadič ŘD prostřednictvím relé RZ1 až RZ3. Spínací rychlosti závislé na otáčkách tachoalternátorů PD1 nebo PD2 (jsou poháněny od 1. nebo 4. hnacího dvojkolí a podle zařazeného směru připojovány k shuntovacímu řadiči sepnutými kontakty PZ5 nebo PZ6) a stupeň zeslabení buzení trakčních motorů jsou uvedeny v jiné části.

Sepnutím relé RZ1 jeho pracovní kontakt uzavře obvod pro cívku stykače F1:

. . . vodič 204, RZ11, vodič 321 , cívka shuntovacího stykače F1, vodič 107 . . .

U řady T 448.0 jsou v minusové větvi (vodič 320) zařazeny ještě kontakty relé izolace R01 a relé přeotáčkové ochrany RZ41.

Stykač F1 přiřadí paralelně k buzení hlavních pólů trakčních motorů M1 a M2 odpory R1, R2 a R3, a tím zeslabí jejich buzení. Svým pracovním kontaktem F11 připojí na vodič 321 cívku stykače F4. Stykač F4 zařadí paralelně k buzení hlavních pólů trakčních motorů M3 a M4 odpory R4, R5 a R6. Postupné spínání shuntovacích stykačů je zajištěno jejich vzájemnou závislostí. Při dalším zvýšení rychlosti lokomotivy spíná relé RZ2 a kontaktem RZ21 uzavře obvod pro cívku stykače F2:

. . . vodič 204, RZ21, vodič 323, pracovní kontakt F41, cívka stykače 110 shuntování F2, vodič 107. . .

Stykač F2 přemostí shuntovací odpor R1 a paralelně k buzení hlavních pólů motorů M1 a M2 ponechá zařazeny pouze odpory R2 a R3, tím dojde k dalšímu zeslabení buzení. Pracovním kontaktem F21 se uzavře obvod cívky stykače F5, který v obvodu trakčních motorů vyřadí paralelně řazený odpor R4 a ponechá odpory R5 a R6. Při dalším zvýšení rychlosti a sepnutí relé RZ3 sepnou postupně stykače F3 a poté F6. Svými kontakty vyřadí z trakčního obvodu odpory R2 a R5 a jako shuntovací zůstanou v obvodu zapojeny jen odpory R3 a R6.

U lokomotiv T448.0 do evidenčního čísla 612 probíhá shuntování tak, že postupným spínáním RZ1 až RZ3 jsou zařazovány tři stupně zeslabení buzení trakčních motorů spojených v sérioparalelním zapojení, při sepnutí RZ4 proběhne automatický přechod ze sérioparalelního na paralelní zapojení trakčních motorů. Relé RZ1 až RZ3 při tem rozepnou. Při dalším zvýšení rychlosti, při sepnutém relé RZ4 a paralelním spojení trakčních motorů dojde k novému sepnutí RZ1, a tím je znovu zařazen 1° zeslabení buzení při paralelním řazení motorů.

Mechanické části lokomotivy

Popis částí podvozku (primární vypružení lokomotivy)

1 - podélník rámu podvozku

2 - kyvné rameno

3 - dvojice šroubových pružin primárního vypružení

4 - kapalinový tlumič

5 - tachoalternátor (1. + 4. osa)

Rámy podvozků

Svařence rámů podvozků lokomotivy jsou ve tvaru písmene "H", skládají se z podélníků a příčníku. Ve středním příčníku je otvor pro vedení otočného čepu pro přenos podélných sil. Dvojkolí jsou v podvozku vedena kyvnými rameny, ty jsou zavěšena v gumokovových pouzdrech v podélníku rámu podvozku. Na jeho opačné straně vedou osu valivá nápravová ložiska, nápravová ložiska jsou válečková naklápěné. V rámu podvozku jsou pružně zavěšeny dva trakční motory uloženy tzv."tlapově".

Popis částí podvozku (sekundární vypružení lokomotivy)

742-sek.-vypruzeni.jpg

1 - rám lokomotivy

2 - podélník rámu podvozku

3 - pružná opěra pro vymezení příčných pohybů skříně

4 - narážka pro vymezení příčných pohybů skříně

5 - šikmá opěra pružných sloupků hlavního rámu

6 - gumokovový lamelový sloupek (celkem 8 x na lokomotivě) sestaven z pěti kusů silentbloků se středícími čepy - plní funkci sekundárního vypružení lokomotivy

Popis vnitřních součástí podvozku a rámu lokomotivy

1 - čep pro přenos podélných sil

2 - příčník rámu podvozku

3 - hlavní rám lokomotivy

4 - brzdový válec ( 4 kusy na lokomotivě)

5 - pružná opěra pro přenos podélných sil

6 - opěrné manganové segmenty

7 - trakční motor ČKD TE 5 E

8 - kožený měch pro přívod chladícího vzduchu k trakčním motorům

Hlavní rám lokomotivy

Hlavní rám je sestaven z dvou podélníků ve tvaru písmene "I", které jsou spojeny příčkami, výztuhami a dvěma čelníky. Vyroben je z ocelového plechu. Na čelnících je umístěno tažné a narážecí ústrojí. Na spodní ploše rámu jsou přivařeny dva čepy pro přenos tažných sil, ve směru přenosu sil podélných jsou na jejich válcové plochy přivařeny manganové segmenty. Ze spodní části je nevařeno osm sedel pro uložení gumokovových sloupků sek. vypružení a narážky pro výkyv rámu vůči podvozkům.

Uložení trakčního motoru v rámu podvozku

1 - převod složený z pastorku a ozubeného kola na hnací ose, uzavřeno v dvojdílném plechovém krytu (převod 77:16, u ř. T448.0 pak 78:15)

2 - plechový dvojdílný kryt s vl. olejovou náplní

3 - hnací osa

4 - soustrojí brzdy podvozku

Trakční motory

Trakční motory jsou v rámu podvozku uloženy pružně. Přes blok tří pružin je tr. motor zavěšen na opěrných patkách příčníku rámu podvozku. Na druhé straně pak neodpružené na hnací nápravě prostřednictvím dvou tlapových ložisek. Toto je tlapové uložení TM, umožňuje přímý přenos kroutícího momentu z hřídele motoru na osu dvojkolí.

Popis agregátů lokomotivy

Rozdělení lokomotivy podle kapot:

1 - přední kapota

2 - střední kapota

3 - kabina strojvedoucího

4 - zadní kapota

5 - dvířka kapot

6 - krycí pásy

7 - víko nad motorem

8 - víku (u vyšších serií žaluzie) nad ventilátory chladičů vody

Schéma uložení a rozmístění agregátů lokomotivy (uspořádání pom. pohonů):

742 pom. pohony

742

Přední kapota lokomotivy

Pod přední kapotou jsou umístěny pomocné pohony lokomotivy, od čela mezichladič vzduchu kompresoru, kompresor K3 LOK1, pomocná převodovka, pomocný vzduchojem rozvaděče samočinné brzdy, ventilátor pro chlazení vzduchu trakčního motoru prvního podvozku, v horní části pak vyrovnávací nádrže na vodu, kloubový hřídel k ovládání ventilátorů pro chlazení vody.

1 - lamelový mezichladič vzduchu

2 - manometry (tlak oleje kompresoru, tlak vzduchu mezichladiče)

3 - potrubí

Kompresor K3 LOK 1

1 - válec II. stupně

2 - pružná spojka Giubo - Götze

3 - výtlačné potrubí I. stupně

4 - výtlačné potrubí I. stupně

5 - sací filtry

6 - nalévací hrdlo pro olej do kompresoru

Pomocná mechanická převodovka

1 - mechanická převodovka

2 - kloubový hřídel k ventilátorům chladičů vody

3 - vzduchojem pro samoč. brzdu

Mechanická převodovka slouží pro pohon kompresoru K3LOK1 a dvou ventilátorů chladičů vody. Je schopna přenést výkon 84 kW, přes pružné spojky Giubo Götze pohání zmíněný kompresor, přes kuželové ozubené kolo pohání i výstupní kloubový hřídel pro pohon ventilátorů chlazení vody. Mazání je olejové, odstřikem od ozubeného kola uvnitř převodovky.

Soustrojí pohonu ventilátorů chladičů vody

1 - ventilátor hlavního chladícího okruhu

2 - ventilátor vedlejšího chladícího okruhu

3 - třecí spojka ventilátoru hl. okruhu

4 - třecí spojka ventilátoru vedl. okruhu

5. klínové řemeny

1 - kloubový hřídel

2 - řemenice

3 - ventilátor

4 - vzduchová spojka

5 - přívod vzduchu k ovládání spojky

6 - vodní články

7 - řemeny (tři kusy - pohon malého vodního okruhu)

Schéma pohonu ventilátorů chlazení vody:

742 ventilátory

Výkon pro pohon ventilátorů se přenáší kloubovým hřídelem na řemenici pod předním ventilátorem chladičů pro VVO (velký vodní okruh). Od něj přes tři řemeny pak pohání druhou řemenici pro chlazení MVO (malý vodní okruh). Obě řemenice ovládají třecí spojky tlakovým vzduchem, které podle teploty v jednotlivých okruzích zapínají či vypínají.

Pohled na čelo motoru