Podél řeky Labe se žene rychlík v čele s lokomotivou 498.018. Fotografie je zajímavá nejen dnes již neexistující lokomotivní legendou, či její soupravou sestavenou z čtyř-osých rychlíkových vozů, ale i traťovým úsekem, na kterém je "osmnáctka" zachycena. Do konce života tomuto traťovému úseku zbývá něco málo přes pět let. S ohledem na postup elektrifikace byl totiž úsek u Týnce nad Labem vytrasován nově. Traťový úsek, který sledujeme, pozbyl významu v roce 1957. Vraťme se k 498.018. Jejím prvním depem byl Přerov, TPZ absolvovala 26. března 1947, kolaudace v dílnách Kolín pak proběhla 26. 3. 1948. 23. května 1950, socialisticky vyšperkovaná, vezla první přímý rychlík R 32 spojující Prahu a Moskvu. 24. května 1963 byla předána do Plzně a 7. května 1965 do Českých Budějovic. V Českých Budějovicích však moc velké zkušenosti a oblibu k tříválcům neměli a poměrně rychle se došlých 498.0 zbavili přesunutím do PLD v Táboře. 498.018 odešla do Tábora v únoru 1966 a společně s dalšími stroji řady 498.0 byla vzata "do parády" a poměrně rychle se stala krásnou "turnusačkou". Díky jejímu obsazení v turnuse, a až do konce provozu malými kouřovými deflektory, byla velmi hezkou a vyhledávanou lokomotivou. Poslední vlak odvezla 25. dubna 1969; byl jím přestavovací nákladní vlak Pv 7521 mezi Planou nad Lužnicí a Táborem. Po tomto výkonu byla stále hezky vyhlížející vyhašena a 26. 4. 1969 lokomotivě skončila způsobilost kotle. Neboť bylo tzv. "vysoké datum" je už o den později - 27. dubna 1969 - navržena na zrušení, ke kterému dojde 30. 5. 1969. Její konec byl na postup dráhy velmi rychlý, a neboť technický stav kotle neumožnil používat lokomotivu dál jako vytápěcí kotel, je po krátkém odstavení (ve společnosti s rovněž zrušenou 498.038) na jaře 1970 předána k likvidaci do Kovošrotu Sezimovo Ústí.
