Jsou stroje, které se do paměti historiků a nadšenců zapíšou rekordy, vzhledem, ale i nehodami. Utopená "Všudybylka" 354.109 je úplnou, a svými tragickými následky smutnou, hvězdou.
Přelom června a první polovina července 1958 byla velmi náročná pro velké dešťové srážky nejen na Liberecku, ale v celé ČSSR. Problémy se objevovaly i v zahraničí, přičemž lokální záplavy zastavovaly krátkodobě dopravu, ale i výrobu v místních podnicích. Liberecko bylo dosti silně zasaženou oblastí. 4. července 1958 nastoupila do služby liberecká lokomotivní četa na svou 354.109. Strojvedoucí údajně v tento den nastoupil na svou poslední službu. Vzhledem k zahájení letních prázdnin si topič vzal do práce i svého syna, který jízdu měl odměnou za vysvědčení. Lokomotivní četa vyrazila se svým osobním vlakem z Liberce do Frýdlantu v Čechách. Cesta v dešti není příjemná pro strojvedoucí ani dnes, natožpak v onen den, kdy z parní lokomotivy šel poškozený a podemletý násep, v předposledním oblouku před cílovou stanicí vlaku, vidět až na poslední chvíli. Do poslední chvíle bránila výhledu i vegetace podél tratě. Lokomotivní četa, pro záchranu cestujících, podnikla veškerá možná opatření, aby následky byly co nejmenší. Lokomotiva se naklonila na pravou stranu, sesunula se a udělala salto z vysokého náspu. Štěstím bylo, že došlo k rozvěšení lokomotivy od soupravy a ačkoli došlo k pádu i vozů, nedošlo k jejich osudové demolici. Lokomotiva dopadla a zůstala stát na svých kolech uprostřed rozvodněné řeky Smědavy. Nikdo z cestujících nepřišel o život. Bohužel, lokomotivní četa - strojvedoucí, topič a topičův syn - při pádu do rozvodněné řeky nepřežila a byla nalezena nedaleko utonulá.
Ačkoli se problematika povodní v novinách v oněch dnech řešila, nikdo nehodu nezmínil. V hledáčku tehdejších reportérů bylo setkání různých politiků, politických schůzí podporující blaho v socialistickém bloku a hrdinských činů mnoha dělníků, kteří svými těly bránili vodě před zastavením výroby v místních podnicích. Lokomotiva byla i po povodních v řece Smědavě ještě několik týdnů obdivována a fotografována místními. Lokomotiva byla zrušena v září a v té době je komplikovaně postupně rozebírána.
Nejhorší je, že se to nemuselo stát. Od Frýdlantu jel motorák, který se v Raspenavě s tímto vlakem křižoval. Posádka motoráku upozorňovala výpravčího, že se tam trať hýbe a prohýbá. V žádném případě tam výpravčí neměl vlak pouštět. Ihned měl vyrozumět traťmistra a traťovou četu ve Frýdlantu, aby zjistili, co se tam děje. Nějaký papír, který dal výpravčí vlakvedoucímu nemohl katastrofě zabránit. Úplně zbytečná smrt tří lidí. Zvlášť ten chlapec tam na lokomotivě neměl co dělat.