Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Autor:
ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum:
00.12.1936
Místo:
ŠKODA Plzeň
Po neúspěchu s konkurenčním prototypem Škodových závodů řady 475.001 se naplno rozjela sériová výroba řady 464.0, se kterou, pak pomohly i Škodovy závody. Lokomotivám 464.0 plzeňská lokomotivka přidělila tovární označení 37Lo 1 a pod továrními čísly 816 - 825 vyrobila 10 strojů 464.018 - 464.027 (tov. čísla 816 – 825). Právě ona poslední 464.027 byla v prosinci 1936 předána k ČSD do výtopny Chomutov.
Autor:
ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum:
00.00.1937
Místo:
16. prosince 1936 objednalo Ministerstvo železnic dalších deset strojů řady 387.0. Jak již víme, ona desítka strojů inventárních čísel 34 - 43 se stala i poslední dodávkou z této řady. Cena jedné lokomotivy už byla poněkud vyšší - 1 222 700,- Kčs. Rozdělení všech deseti strojů proběhlo do tří výtopen, z nichž dvě zahájily provoz s Mikády jen o dva roky dříve - v roce 1935 výtopna Bratislava stroji 387.001 a 03 z depa Praha Masarykovo a v roce 1936 výtopna Břeclav strojem 387.004 z vytopny Přerov s 387.002 z vytopny Praha Masarykovo. Pro posílení provozního stavu tedy Praha získala z nové dodávky stroje inv. čísel 36, 38, 40, 41; Břeclav stroje 37, 39, 43 a výtopna Bratislava stroje 387.034, 35 a námi sledovanou 387.042.
Díky zvyšujícímu se stavu lokomotiv řady 387.0 v Bratislavě bylo možné 1.6.1938 zahájit vozbu Bratislava - Praha a Bratislava - Szob s pětidenní turnusovou skupinou, do níž patřila i "dvaačtyřicítka". Jejími strojvedoucími se stali Josef Vršecký a František Baťa.
Válku námi sledována lokomotiva přečkala v Bratislavě a tu opustila až v roce 1953, kdy se jí stalo domovem depo Praha Střed. V květnu 1955 odjela do Nových Zámků, ale už 21.9.1955 je vykazována v depu Přerov. 12.5.1956 se objevuje poprvé ve stavu depa Děčín, ale nedlouho po té se vrací do Prahy. 3.11.1961 se jí stává domovem opět Děčín, a až na čtyři měsíce v Chomutově (v roce 1965), je zde v provozu až do svého zrušení 29.1.1968. V únoru 1968 je odepsána ze stavu ČSD a předána k likvidaci.
Autor:
ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum:
00.06.1940
Místo:
K naší smůle jsou tovární fotografie povětšinou bez přesné datace a uvedení místa - podobně tomu je i u stroje 354.1226, který byl zachycen továrním fotografem při jedné ze zkušebních jízd v červnu 1940. První tovární zkoušku absolvovala lokomotiva 354.1226 18. 6. 1940 a prozatimní předání k ČSD proběhlo 8. července 1940. 26. 7. 1940 prodělala v traťovém úseku Plzeň - Nepomuk a zpět Technicko-policejní jízdu, po které byla přidělena do výtopny Praha - Masarykovo. Zrušena byla 3. prosince 1970 v Lounech.
Autor:
ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum:
00.12.1945
Místo:
I na Vánoce 1945 nebyl sníh - byla ale velká radost z konce války a obnova státu probíhala mílovými kroky. Továrna Škoda Plzeň byla po posledním spojeneckém náletu 25. dubna 1945 těžce poškozena a výroba pak byla zastavena. Právě poválečný optimismus pomohl výrobu lokomotiv zahájit již na konci posledního válečného roku. 16. června 1945 byla ve Škodovce opravena první parní lokomotiva 534.0109 (výrobek Škody Plzeň v roce 1938). První vyrobený lokomotivní kotel po válce byl vodní tlakovou zkouškou vyzkoušen 24. 11. 1945 a patřil první parní lokomotivě postavené v osvobozeném Československu (dokončena 22. 12. 1945). Mnozí už tuší, že patřil právě lokomotivě 534.0301. Předána byla 26. ledna 1946 a její významnost i v pravidelném provozu připomínaly bronzové tabulky na bocích válců. Technicko-policejní jízdu absolvovala 26. ledna 1946 s provizorním tendrem 821.023 z plzeňského ředitelství.
Autor:
ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum:
00.07.1946
Místo:
ŠKODA Plzeň
Během výroby 228 kusů řady 534.03 obě lokomotivky pořídily několik desítek továrních fotografií. Mezi nejznámější patří dva snímky od lokomotivky v Plzni a jeden od ČKD. Ten z ČKD, se strojem 534.0437, byl již na našich stránkách uveřejněn. Naopak dva snímky ze Škodovky jsou součástí dnešní aktualizace. Na kolejích předávacího kolejiště Škodovky bylo zachyceno šest strojů z první série 54Lo 1. Prvním strojem je 534.0337, druhý pak 534.0339; následující stroje však již dnes není možné určit přesně. Stroje jsou zachyceny bez tendru, neboť právě dodávka tendrů 935.0 a 935.1 v té době nabírala stále více na zpoždění. I právě proto stroj 534.0337 zahájil svůj provoz s provizorním tendrem 56.3308, zatím co druhá "339" s tendrem 56.3169. K životu námi sledované lokomotivy dodejme dva provozně důležité údaje - lokomotiva byla uvedena do provozu ve výtopně Chomutov vykonáním TBZ 15. 7. 1946; 10. ledna 1974 kotlově propadá a bez dalšího využití je navržena na zrušení, které proběhlo 8. 2. 1974 v České Lípě.
Nutno podotknout, že kvalita a zajímavost této fotografie vedla autory katalogu STROJEXPORTu ji využít na celou stránku A4 u řady 534.03.
Autor:
ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum:
00.09.1946
Místo:
Plzeň-Jižní Předměstí
Tovární fotografové fy. Škoda po dlouhé roky, v zásadě až do ukončení výroby parních lokomotiv, velmi rádi fotografovaly výrobky místní lokomotivky ve stanici Plzeň - Jižní předměstí, kde se vlečka ze závodu Škoda Plzeň napojovala na síť ČSD. A právě zde byla zachycena 534.0397. Ta vykonala TBZ 11. září 1946 a 27. září téhož roku byla dodána do výtopny v Bohumíně. 6. 6. 1956 byla předána do Sokolova, 24. 7. 1970 do Táboru a nakonec 3. listopadu 1971 do LD České Budějovice. Zde nakonec propadá v únoru 1974 a 20. 4. 1974 byla zrušena. Kovošrotu Zdice byla odevzdána k likvidaci 1. 6. 1974.
Autor:
ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum:
00.12.1946
Místo:
Plzeň-Jižní Předměstí
5. prosince 1946 vykonala jízdní zkoušku v závodě zcela nová lokomotiva 498.001. Její vzhled byl prací Akademického malíře Viléma Kreibicha, který na lokomotivy řady 498.0 poprvé aplikoval barevné provedení dle barev státní vlajky osvobozeného Československa. Tovární fotograf "jedničce" zhotovil hned několik nádherných snímků jak na závodní točně, tak v oblíbené stanici Plzeň - Jižní předměstí, kde byl a je stále napojen komplex Škodových závodů na státní síť.
Autor:
ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum:
00.05.1947
Místo:
Rokycany
Tovární fotograf při zkušební jízdě, v onen slunečný květnový den roku 1947, pořídil krásnou sérii snímků zcela nové lokomotivy 498.038. „Osmatřicítka“ měla život v pravdě pohnutý. Začala sloužit v depu Přerov; od 1. 6. 1964 pak sloužila v depu Bohumín (zde byla krátce z Přerova zapůjčena již dříve od 14. 2. 1953 do 8. 5. 1953), aby 6. 7. 1964 prodělala těžkou nehodu na odbočce Koukolná u Karviné. Tehda při jízdě s R 288 z Petrovic u Karviné do Karviné, po zcela nové trati, vjela na odvratnou kolej. Následně se ve velké rychlosti "svezla" z náspu a zabořila se čelníkem do místního pole. Ve značně poškozené lokomotivě zahynul její strojvedoucí. Tendr 935.038 byl natolik poškozen, že byl okamžitě zrušen. Lokomotiva byla po delším rozhodování přesunuta do Českých Velenic, kde se nakonec stal zázrak a byla převzata do Lg opravy. Ta byla dokončena v prosinci 1965, přičemž některé celky musely být zcela nově vyrobeny. Lokomotiva v první den roku 1966 přešla do Českých Budějovic a než byla předána do PLD Tábor (5. 2. 1966), odvezla několik rychlíků do Prahy. Její život však i nadále provázela smůla. 2. listopadu 1966 ve stanici Uhřiněves ve 22:50 s Os 909 najela do posunujícího dílu. Díky vysoké rychlosti se jeden z vozů doslova vyšplhal nad její komín. Po této události byla lokomotiva opět převezena na opravu do Českých Velenic. 19. 2. 1967 byla oprava v dílnách České Velenice dokončena a lokomotiva jezdila následující dva roky. 18. 4. 1969 propadla technická způsobilost kotle a 30. května 1969 je pro nadbytečnost s 498.018 zrušena. V roce 1970 je převezena k likvidaci do Sezimova Ústí. Je paradox, že po provedení tak náročné opravy po nehodě v roce 1964 a menší v roce 1966, byla 498.038 tak rychle zrušena. Ještě v roce 1969 totiž stroje této řady vozily rychlíky mezi Plzní a Prahou a byly přistavovány do oprav vyšších stupňů.
