Plzeňští strojvůdci:Popisy, rady, návody, pomůcky, zajímavosti

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.03.1952
Místo: Plzeň

Poslední počin akademického malíře - zaměstnance Škodových závodů - Viléma Kreibicha, byly usměrňovací kouřové plechy lokomotivy 556.020. Tyto atypické kouřové deflektory byly z výroby dosazeny na zkoušku jen u "dvacítky" a ta s nimi jezdila až do svého zrušení. Byla společně se stroji 556.003 a 556.044 v hledáčku továrních fotografů, kteří ji zaznamenali nejen ve výrobním závodě, ale i při zkušební jízdě v okolí Plzně. Lokomotiva byla dokončena a vyzkoušena v březnu 1952. Na rozdíl od předchozích devatenácti strojů ji nepotkalo odstavení, ale celkem brzy obdržela svůj tendr - první své řady - 935.201, vyrobený v Tatře Kolín. "Dvacítka" absolvovala Technicko-policejní jízdu 13. června 1952 a byla zařazena do depa Olomouc. Celý svůj život byla věrná Moravě a Slezsku - sloužila v depech Olomouc, Bohumín, Přerov a Krnov. 16. března 1978 byla u ČSD zrušena i s tendrem 935.201 v depu Olomouc.

Dodejme ještě, že další tendr 935.202 dodala Tatra Kolín až v květnu 1952, a tak druhou zprovozněnou a do provozu uvedenou lokomotivou byla až 556.044, která se právě stala nejvíce zdokumentovaným strojem řady 556.0 rodným závodem.

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.00.1954
Místo: Rokycany

Továrním fotografem firmy ŠKODA Plzeň byl u Rokycan zachycen "štokr" 556.0145, který byl vyroben v roce 1953 a obdržel výrobní číslo 2912. Čekalo ho přibližně 25 let těžkého provozu v nákladní dopravě a zrušen byl 15. 8. 1978.

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.06.1955
Místo: Holoubkov

Červen 1955 - tovární fotograf pořizuje velkou sérii černobílých a barevných fotografií lokomotivy 498.115 - poslední lokomotivy ze zakázky patnácti strojů řady 498.1 a zároveň poslední rychlíkové lokomotivy, která byla vyrobena pro ČSD. Od 8. 7. 1955 byla ve stavu depa Žilina. 26. 5. 1958 byla přeřazena do Přerova  a přesně o dva roky později do Bratislavy. V roce 1964 je, společně s 498.106, využívána na okruhu v Cerhenicích k rychlostním zkouškám vozů, přičemž právě "patnáctka" se stala neoficiálně nejrychlejší československou parní lokomotivou. Doba jí a její četě nepřála, a tak pomyslný prim byl nesprávně udělen lokomotivě 498.106. 7. 4. 1971 přibyla 498.115 do stavu lokomotivního depa Plzeň, a jak ve svých vzpomínkách pan Miroslav Petr uvádí, nahradila v turnusu lokomotivu 498.101. Do Prahy přijela poprvé za neschopný stroj řady T478.1 s Os 610 14. dubna 1971. 2. června 1973 se loučila trať do Prahy s parními rychlíky; 498.115 odvezla rekreační rychlík R 372, aby se strojně vrátila do Plzně. 3. června 1973 dojely z Prahy do Plzně poslední velké rychlíkové lokomotivy 498.1 a byly vyhašeny. 498.115 pak již během motorové krize nebyla využita a stála v záloze dráhy. Zrušena byla 26. září 1977.

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.00.1956
Místo: ŠKODA Plzeň

V roce 1956 byly vyrobeny čtyři lokomotivy továrního typu Škoda 15E pro historické tratě Tábor - Bechyně a Rybník - Lipno. Ačkoli by se mohlo zdát, že lokomotiva je zmenšenou verzí lokomotivy E499.0, opak je pravdou. Zajímavostí těchto lokomotiv je krom obvyklé strojovny a dvou stanovišť strojvedoucího i zavazadlový oddíl; jistou zvláštností bylo i EDB. Lokomotiva byla poprvé veřejnosti představena na novém plzeňském výstavišti při příležitosti konání oslav výročí podniku ŠKODA - ZVIL. Tovární fotograf zachytil lokomotivu E422.001 na zkušební trati v závodě se skupinkou konstruktérů elektrického oddělení Škoda.

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.00.1956
Místo: Kařízek

Lidé&lokomotivy: Tovární fotograf fy. Škoda Plzeň zachytil aktéry zkušební jízdy lokomotivy 464.201; přítomni nejsou jen členové lokomotivní čety firmy Škoda, ale i přejímací komisař za ČSD. Zde se věnujme třetí osobě zprava  - Ing. Štěpnička patřil dlouhá léta k odborníkům v plzeňské lokomotivce. V posledních letech dohlížel na předávání lokomotiv, řešení problémů při zkušebních jízdách a předávání, stejně tak i zběžnému zaškolování dílenského a strojního personálu. Jeho podpis najdeme ve stovkách předávacích dokumentů a protokolů všech možných lokomotiv vyrobených „okřídleným šípem“.

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.07.1956
Místo: Zdice

Další technicky dokonalý snímek zachycuje stroj 464.201 při zkušební jízdě. Černobílý snímek byl pořízen ve stanici Zdice a dává vyniknout kráse a eleganci poslední parní konstrukce pro ČSD. Skříňový kotel byl vyroben z výlisků shodných s řadou 498.1. U prvního prototypu byl kotel, továrního čísla 3377, vyzkoušen 3. dubna 1956. 16. července 1956 je lokomotiva prozatimně převzata k ČSD a do TPZ zajížděna, jako obvykle, ve výtopně Praha Masarykovo n. V poslední červencový den pak vykonala TPZ na trati Praha - Lovosice - Praha rychlostí 105 km/h.

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.07.1956
Místo: Starý Plzenec

Po dlouhých peripetiích a zpoždění byly v červenci 1956 dokončeny dva prototypy poslední vyvinuté konstrukce parní trakce pro ČSD. Této úlohy se ujaly Závody V. I. Lenina v Plzni dle podané objednávky z 18. prosince 1953. Obě lokomotivy měly navázat na úspěšnou řadu 464.0, resp. 464.1. Byly vybaveny moderním kotlem se spalovací komorou a výfukovou dyšnou Kylchap. Mechanický přikladač nebyl požadován; naopak se přihlíželo k nejvyšší hospodárnosti konstrukce, která měla nahradit dožívající řady z dob starého mocnářství a prvních let nové Československé republiky. První prototyp 464.201 byl zachycen továrním fotografem Miroslavem Markem u stanice Starý Plzenec. Rovněž je z fotografie popřen dodnes tradovaný mýtus, že lokomotiva 464.201 byla vyrobena s černými dvojkolími.

Autor: ŠKODA Plzeň, sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.07.1956
Místo:

Nejznámější tovární snímek 464.201 uveřejníme i zde. Lokomotiva byla po vykonání TPZ dne 31. 7. 1956 přidělena do depa Praha-Smíchov. Zde byla zařazena do turnusu k řadě 464.0, jež obsluhovala příměstské vlaky a velmi ostrý R 91/92 do Babína. Právě na rychlíku do Babína si velmi rychle získala oblibu u lokomotivních čet pro své perfektní trakční vlastnosti. 11. února 1959 pak byla po mnoha dohadech předána do depa Jihlava, kde již od srpna 1956 sloužila 464.202. Po předání do Jihlavy byla vytvořena první turnusová skupina pro pět lokomotiv - 464.074, 464.101, 464.102, 464.201 a 464.202. V roce 1961 byly oba prototypy vybrány pro vedení zvláštního salónního vlaku N. S. Chruščova při cestě do Vídně za J. F. Kennedym - stalo se tak 2. 8. 1961 v úseku Bratislava hl. st. - Marchegg. Na základě tzv. "Vídeňského summitu" brzy na to vznikla berlínská zeď.