Autor: sbírka: Michal Štrublík
Autor:
sbírka: Michal Štrublík
Datum:
00.00.1938
Místo:
Depo Bratislava hlavné
Dalo by se říci až snímek z rodinného alba - píše se rok 1938, nacházíme se v prostoru výtopny Bratislava a před lokomotivou 386.001IIje druhý zleva zachycen již zmíněný strojvedoucí Vojtěch Waller zvaný "Kytička". Usvědčuje ho tak kytka v levé klopě, se kterou pravidelně jezdíval.
Ačkoli svou lokomotivu dostal přidělenou v roce 1933, v roce 1937 se se svou starou známou musel rozloučit a počkat si půl roku, než se mu vrátila v této podobě. Po rekonstrukci v únoru 1938 byly na popud Ministrestva železnic zahájeny zkoušky - první se konala 28. února 1938; předcházela tomu strojní jízda do Třebové 27. února. Zkušební souprava byla tvořena dvěma rychlíkovými čtyřosými vozy a dynamometrickým vozem č. 999.
Po návratu do Ostravy byla lokomotiva následující den - 1. března - předvedena novinářům a pozvaným hostům při jízdě z Ostravy přes Přerov a Břeclav do Bratislavy, kam po celou dobu své rekonstrukce stále úředně náležela. 20. dubna 1938 pak proběhla další zkouška, kdy mezi Brnem a Břeclaví byla měřena vzdálenost, kterou "Fricek" ujel ve výběhu. Výsledky byly porovnávány s klasickou lokomotivou 387.037.
To však byla poslední zkouška, kterou 386.001II vykonala. Díky dalšímu dějství a oddělení Slovenska byla lokomotiva pod Bratislavou dál nasazována již bez většího sledování úspor a takto přečkala celou válku. Po válce přišla ještě jedna její slavná chvíle - 20. srpna 1945 odvezla slavnostní vlak k 100. výročí tratě Olomouc - Praha. Vzhledem k atypičnosti lokomotivy a faktu, že v té době docházelo k zajíždění nových lokomotiv 498.0, bylo rozhodnuto tuto lokomotivu zrušit. Stalo se tak ale bez tendru 923.003, který později převzalo "Mikádo" 387.031. Rušící výnos nese datum 18. května 1948, přičemž k 14. 9. 1949 byl "Fricek" přistaven k rozložení do dílen v Plzni.
Tak se skončil život naší první a zároveň poslední lokomotivy s aerodynamickým oplášťováním. Výsledky i jen několika mála zkoušek ukázaly, že pro poměry ČSD jsou takové úpravy celkem zbytečným komfortem. Význam oplášťování se dostavuje u takových lokomotiv až při vyšších rychlostech, přičemž u 386.001II byla rychlost 110 km/h příliš nízkou. Její strojvedoucí Waller, s kolegou Rorem, později dostali jiný stroj řady 387.0. Projekt na oplášťování lokomotivy řady 464.0 zůstal založen v archívu lokomotivky ČKD, kam ostatně zamířila dokumentace zamýšlené rychlíkové lokomotivy řady 296.0 od Ing. Židlického.
Autor:
sbírka: Michal Štrublík
Datum:
00.02.1938
Místo:
Moravská Ostrava
Opatřování lokomotiv aerodynamickým oplášťováním zaznamenalo svůj boom ve 30. letech minulého století. V roce 1935 byly v Německu představeny dvě oplášťované lokomotivy řady 05; v Británii se v dané době prosadila výroba uznávané řady A4. Mimo to se na aerodynamiku začalo hledět u nových trakcí - v roce 1933 začaly mezi Berlínem a Hamburkem jezdit slavné motorové jednotky Fliegenden Hamburger, stejně tak byly zahájeny zkoušky s Henschel-Wegmann Zug. Proto není divu, že ČSD a Ministerstvo o tuto problematiku projevilo zájem - v roce 1936 vyjely na trať dva aerodynamické motorové vozy řady M290.0. V té samé době reaguje na podnět Ministerstva lokomotivka ČKD, která se pro ubývající zakázky snaží s tímto programem uchytit. Bylo to však marné, neboť Ministerstvo v roce 1936 vidělo ve "Frickovi" vynikajícího adepta. Byla to totiž jediná dostupná rychlíková lokomotiva, u které šlo zvýšit její nápravovou hmotnost.
Ministerstvo železnic tehdy projekt na oplášťování lokomotivy 386.001II vypracovalo samo, pod vedením Ing. Polívky z ŘSt. Olomouc. Zpočátku byla vyvíjena snaha tuto rekonstrukci provést ve Škodových závodech v Plzni, ale pro vysokou cenu byla zvolena cesta nejmenšího odporu v dílnách ČSD v Mor. Ostravě. Na podzim 1937 se započalo s výrobou oplášťování a celá rekonstrukce byla dokončena v polovině února 1938. Lokomotiva byla opatřena opět zeleným nátěrem, přičemž jejích šest oranžových pruhů se na čele sbíhalo do šípu.
Autor:
sbírka: Michal Štrublík
Datum:
00.00.1939
Místo:
Břeclav
Do Břeclavi vozili přerováci se svými "mikády" osobní vlaky i rychlíky. Rychlík 113/114 spadal do čtvrtého turnusového dne turnusu řady 387.0 na Prahu. Druhý turnus obstarával šesti "mikády" rovněž vlaky do Břeclavi, ale i vlaky do Bohumína a Púchova. Vyfotografovaná 387.008 patřila v té době do letma a tak blíže její působení v Břeclavi, v onen slunečný zimní den, nelze určit. Lokomotiva již prošla dosazením usměrňovacích kouřových plechů a je evidentně opatřena zeleným nátěrem, který však z výroby neměla.
Autor:
sbírka: Michal Štrublík
Datum:
00.00.1940
Místo:
Depo Praha Masarykovo n.
Lokomotiva 387.026 byla poslední z pěti kusové série označené v lokomotivce Škoda jako tovární typ 10Lo 4. Objednána byla na základě objednávky Ministerstva železnic MŽ 51254/32-V/5 z 24.12.1932. Cena nové lokomotivy byla stanovena na 1 197 000,- Kč. Námi sledována 387.026 byla vyrobena pod výrobním číslem 774 v říjnu 1933. Její tovární zkouška byla do Matriky vyrobených lokomotiv zapsaná 20.10.1933 a o sedm dní později došlo k jejímu prozatímnímu převzetí k ČSD společně s tendrem 930.006. Rovněž k datu převzetí je zaevidována do stavu výtopny Přerov, kde po zajetí vykonala Technicko-bezpečnostní zkoušku dne 14.12.1933. Následoval její přesun do vytopny Praha Masarykovo. Zde byla poměrně rychle na to nasazena v turnusu, a to od 15.5.1935, kdy Praha se svými 12 stroji 387.0 začala obsluhovat rameno Praha - Břeclav. Byla vytvořena turnusová skupina pro 8 lokomotiv a právě mezi nimi byla ,,26ka" obsazena strojvedoucími Josefem Machem a Františkem Janečkem.
K 19.3.1939 zůstává nadále v Praze pod BMB-ČMD, kde je 1.2.1944 nasazena do vídeňského turnusu v obsazení strojvedoucími Chvalovským a Bouškem. Po válce, již s novým tendrem 930.112, je 6.5.1946 vypracován kombinovaný, ponejprv osmidenní, později devítidenní turnus se třemi páry vlaků do Brna, dvěma do Českých Budějovic a jedním párem vlaků do Podmokel. Turnus byl obsazen stroji inventárních čísel 13, 24, 27, 32, 36, 40, 41 a námi sledovanou 26, o kterou pečovala dvojice strojvedoucích Kozlovský - Kubíček.
2. května 1947 je lokomotiva předána do Prahy - Vršovic, ale ještě v roce 1952 se vrací do depa Praha-Střed. 8.7.1955 se jejím novým domovem stává depo Nové Zámky, 20.9.1955 depo Přerov. V roce 1963 posiluje flotilu lokomotiv depa Děčín, aby 11.8.1964 byla zapůjčena na měsíc do depa Chomutov. Pak už setrvala na osobních vlacích do Prahy pod depem Děčín, kde byla 26.4.1968, s tendrem 923.015, zrušena a nedlouho po té předána do kovošrotu k likvidaci.
Autor:
sbírka: Michal Štrublík
Datum:
00.00.1942
Místo:
Unhošť
Zřejmě v roce 1942 byl pořízen snímek stroje 464.028 během praci k jeho postavení zpět na koleje. V té době lokomotiva náležela výtopně Praha - Vršovice, kam byla předána z Masaryčky dne 28. 2. 1938. Po válce sloužila i nadále ve Vršovicích. Ke konci roku 1949 byla zapůjčena do Liberce a po svém návratu do Vršovic byla ještě na konci téhož roku předána na Smíchov. 6. února 1955 opustila Prahu a zamířila na západ do Rakovníka, kde sloužila rovný rok. Po té se přestěhovala do Plzně a 13. 11. 1967 opět do Rakovníka. Poslední přesun se uskutečnil 19. 9. 1969 do depa Veselí nad Lužnicí, kde byla 17. 6. 1976 zrušena a ve zdickém kovošrotu rozložena.
Autor:
sbírka: Michal Štrublík
Datum:
00.00.1948
Místo:
Praha
Lokomotiva 498.016 byla jednou z mnoha této řady, ke kterým, na samém počátku jejich provozu, máme fotografie. "Albatros" je zachycen ještě v technickém provedení z výroby a na rekonstrukci teprve čeká. S rokem 1952 bylo zahájeno při Ls opravách k dosazení komůrkových roštnic Hulson, úpravy popelníku a zejména dosazení dyšny Kylchap ruku v ruce s mechanickým přikladačem. "Šestnáctka" v době pořízení snímku patří depu na Masaryčce, kde se nacházela od prozatimního převzetí 18. 3. 1947. Technicko-policejní zkoušku absolvovala 2. dubna 1947. Zajímavostí jejího života je i fakt, že vystřídala jen dvě depa; na Masaryčce sloužila až do roku 1960, kdy je 14. května předána do depa Plzeň. V září 1969 je z provozu odstavena, 22. září 1969 je vydán návrh na zrušení a již 6. 10. 1969 je zrušena. K prvnímu srpnu 1970 je převedena na vytápěcí kotel K 444, aby jako kotel byla zrušena 1. 7. 1973. O dva roky později je přistavena k likvidaci do Kovošrotu Plzeň.
Autor:
sbírka: Michal Štrublík
Datum:
00.00.1948
Místo:
Praha
Lidé&lokomotivy: Nová lokomotiva 475.168 a její lokomotivní četa. Období brigadýrek teprve nastane, a tak jistě zaujme i způsob oblékání lokomotivních čet v době konce 40. let minulého století.
Autor:
sbírka: Michal Štrublík
Datum:
00.00.1948
Místo:
Tábor
Jak snímek napovída, je po únoru 1948 a stroj 464.072 je zachycen ve stanici Tábor se zvlašním salonním vlakem. Lokomotiva začala u ČSD sloužit v průběhu roku 1940. K tomuto stroji ze začátku jeho provozu nemáme moc informací a pokud datace na rubu fotografie je správná, náležela v tomto období výtopně Praha - Vršovice. Nedlouho po té, v roce 1949, opouští Vršovice a novým domovem se stává depo na Smíchově. 25. 11. 1967 opustila Prahu a odešla do Nymburka. Zrušena byla v Havlíčkově Brodě 16. 3. 1976, kam byla předána z Nymburka 4. listopadu 1975.
