Plzeňští strojvůdci:Popisy, rady, návody, pomůcky, zajímavosti

Autor: sbírka: Michal Štrublík
Datum: 22.01.1948
Místo: Česká Třebová

Stanice Česká Třebová a lokomotiva 475.112 s provizorním tendrem 935.0144. Ve Škodovce byla dokončena v prosinci 1947 a v závodě vyzkoušena 15. 12. 1947. Prozatimně převzata k ČSD (výtopna Praha – Masarykovo) byla 22. 1. 1948, kdy vykonala Technicko-policejní jízdu a právě při této zkoušce byla zachycena fotografem. Později, v roce 1948, došlo k výměně tendru za 935.0179 a z Masaryčky byla předána do Chomutova.

Autor: sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.00.1950
Místo: Týnec nad Labem

Podél řeky Labe se žene rychlík v čele s lokomotivou 498.018. Fotografie je zajímavá nejen dnes již neexistující lokomotivní legendou, či její soupravou sestavenou z čtyř-osých rychlíkových vozů, ale i traťovým úsekem, na kterém je "osmnáctka" zachycena. Do konce života tomuto traťovému úseku zbývá něco málo přes pět let. S ohledem na postup elektrifikace byl totiž úsek u Týnce nad Labem vytrasován nově. Traťový úsek, který sledujeme, pozbyl významu v roce 1957. Vraťme se k 498.018. Jejím prvním depem byl Přerov, TPZ absolvovala 26. března 1947, kolaudace v dílnách Kolín pak proběhla 26. 3. 1948. 23. května 1950, socialisticky vyšperkovaná, vezla první přímý rychlík R 32 spojující Prahu a Moskvu. 24. května 1963 byla předána do Plzně a 7. května 1965 do Českých Budějovic. V Českých Budějovicích však moc velké zkušenosti a oblibu k tříválcům neměli a poměrně rychle se došlých 498.0 zbavili přesunutím do PLD v Táboře. 498.018 odešla do Tábora v únoru 1966 a společně s dalšími stroji řady 498.0 byla vzata "do parády" a poměrně rychle se stala krásnou "turnusačkou". Díky jejímu obsazení v turnuse, a až do konce provozu malými kouřovými deflektory, byla velmi hezkou a vyhledávanou lokomotivou. Poslední vlak odvezla 25. dubna 1969; byl jím přestavovací nákladní vlak Pv 7521 mezi Planou nad Lužnicí a Táborem. Po tomto výkonu byla stále hezky vyhlížející vyhašena a 26. 4. 1969 lokomotivě skončila způsobilost kotle. Neboť bylo tzv. "vysoké datum" je už o den později - 27. dubna 1969 - navržena na zrušení, ke kterému dojde 30. 5. 1969. Její konec byl na postup dráhy velmi rychlý, a neboť technický stav kotle neumožnil používat lokomotivu dál jako vytápěcí kotel, je po krátkém odstavení (ve společnosti s rovněž zrušenou 498.038) na jaře 1970 předána k likvidaci do Kovošrotu Sezimovo Ústí.

Autor: sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.00.1950
Místo: Týnec nad Labem

Snímkem, pořízeným v úseku dnes již snesené tratě u Týnce nad Labem, ukončíme dnešní aktualizaci o řadě 387.0.

Lokomotiva 387.033 byla zachycena neznámým fotografem v čele rychlíku z Přerova do Prahy, kde ostatně celý život byla doma. Časy dálkové rychlíkové dopravy  pro Mikáda se již pomalu krátí, neboť dodávky lokomotiv řady 498.0 je postupně odsouvají na nižší výkony. V dané době se přerovská Mikáda začínají dělit nejen o výkony s řadou 498.0, ale i s řadou 475.1, konkrétně se stroji 475.1100, 119 a 141. Od roku 1952 vozila přerovská Mikáda ve čtyřdenní turnusus pět párů rychlíků Přerov - Bohumín (Petrovice), po jednom páru do Brna a Břeclavi a i jeden pár osobních vlaků do České Třebové. Tehdejší turnus byl obsazen námi sledovanou 387.033 (strojní čety Slováček-Hanáček, Kostelka-Kovařík, Ledvina-Rozsypal) a dále stroji 387.029, 31 a 39.

Autor: sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.00.1952
Místo: Veselí nad Moravou

V poslední květnový den 1946 absolvoval TPZ další stroj ze Škody Plzeň - stroj 534.0328. Je znám mezi fanoušky právě pro svůj ojedinělý vzhled, kterým byl opatřen pracovníky depa Veselí nad Moravou. Zde však dlouho nesetrval a dále prošel depem Břeclav, Leopoldov, Zvolen, Kralupy nad Vltavou, Kladno a Ostrava, která se stala pro něj poslední služebnou, kde náležel od 1. 10. 1965. O svou původní dyšnu přišel při hlavní opravě v roce 1963. Zrušen byl 27. 12. 1975 a zlikvidován v Kovošrotu Polanka nad Odrou.

Autor: sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.05.1952
Místo: Děčín hl.n.

Svátek práce měl v roce 1952 již dlouhou tradici. V Československu byl však vyzdvihnut až komunistickou stranou po převratu v roce 1948. Monumentálně vyzdobená 387.005 byla zachycena se svým vlakem ve stanici Podmokly, resp. Děčín. Zejména po roce 1968 tvorba "nástěnek" utichla 

Autor: sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.00.1957
Místo: Vrútky

V roce 1957 již naplno probíhala elektrifikace tratí pod pohořím nádherných Tater přes Štrbu. Rychlíky jsou však stále vedeny v "páře", a tak se nám představuje majestátní "Albatros" 498.105. Rok starý stroj náleží pod depo v Žilině a společně se stroji inv. č. 2, 3, 4, 10, 13 a 15 zasahuje do provozu na trati do Košic v turnusové skupině číslo jedna. Zajímavostí snímku je i doplněný pruh přes tendr lokomotivy. Stroje 498.101 až 03 byly bílým pruhem přes tendr (ve výšce ochozu lokomotivy) opatřeny již z výroby. Stroje 498.104 až 15 však pruhem přes tendr opatřeny nebyly a tak je evidentní, že tento "modní" doplněk si místní strojní čety doplnily samy.

Autor: sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.00.1958
Místo: Osoblaha

Jak dokládá snímek, příchod všech čtyř domácích lokomotiv řady T47.0 na Osoblažku způsobil patřičné nadšení a postupný ústup parních lokomotiv. První lokomotivou ve čtveřici je stroj T47.014, který do nedávné doby sloužil na trati Osoblaha - Třemešná ve Slezsku jako poslední s původním spalovacím motorem; vytvářel tak zálohu pro modernizovanou 705.913. Pro prasklou klikovou hřídel "čtrnáctky" je nyní provoz na Osoblažce bez zálohy a všechny opravy modernizované 705.913způsobují použití náhradní autobusové dopravy.

Autor: sbírka: Michal Štrublík
Datum: 00.07.1958
Místo: Frýdlant v Čechách

Jsou stroje, které se do paměti historiků a nadšenců zapíšou rekordy, vzhledem, ale i nehodami. Utopená "Všudybylka" 354.109 je úplnou, a svými tragickými následky smutnou, hvězdou.

Přelom června a první polovina července 1958 byla velmi náročná pro velké dešťové srážky nejen na Liberecku, ale v celé ČSSR. Problémy se objevovaly i v zahraničí, přičemž lokální záplavy zastavovaly krátkodobě dopravu, ale i výrobu v místních podnicích. Liberecko bylo dosti silně zasaženou oblastí. 4. července 1958 nastoupila do služby liberecká lokomotivní četa na svou 354.109. Strojvedoucí údajně v tento den nastoupil na svou poslední službu. Vzhledem k zahájení letních prázdnin si topič vzal do práce i svého syna, který jízdu měl odměnou za vysvědčení. Lokomotivní četa vyrazila se svým osobním vlakem z Liberce do Frýdlantu v Čechách. Cesta v dešti není příjemná pro strojvedoucí ani dnes, natožpak v onen den, kdy z parní lokomotivy šel poškozený a podemletý násep, v předposledním oblouku před cílovou stanicí vlaku, vidět až na poslední chvíli. Do poslední chvíle bránila výhledu i vegetace podél tratě. Lokomotivní četa, pro záchranu cestujících, podnikla veškerá možná opatření, aby následky byly co nejmenší. Lokomotiva se naklonila na pravou stranu, sesunula se a udělala salto z vysokého náspu. Štěstím bylo, že došlo k rozvěšení lokomotivy od soupravy a ačkoli došlo k pádu i vozů, nedošlo k jejich osudové demolici. Lokomotiva dopadla a zůstala stát na svých kolech uprostřed rozvodněné řeky Smědavy. Nikdo z cestujících nepřišel o život. Bohužel, lokomotivní četa - strojvedoucí, topič a topičův syn - při pádu do rozvodněné řeky nepřežila a byla nalezena nedaleko utonulá.

Ačkoli se problematika povodní v novinách v oněch dnech řešila, nikdo nehodu nezmínil. V hledáčku tehdejších reportérů bylo setkání různých politiků, politických schůzí podporující blaho v socialistickém bloku a hrdinských činů mnoha dělníků, kteří svými těly bránili vodě před zastavením výroby v místních podnicích. Lokomotiva byla i po povodních v řece Smědavě ještě několik týdnů obdivována a fotografována místními. Lokomotiva byla zrušena v září a v té době je komplikovaně postupně rozebírána.