Autor:
sbírka: Josef Motyčka
Datum:
00.00.1930
Místo:
Depo České Budějovice
Nehoda stroje 354.118 je zatím zahalena tajemstvím. K lokomotivě existují doklady až od roku 1946, kdy jsou vykazovány kilometry ve výtopně Bratislava, Spišská N. Ves, Košice a nakonec opět v depu Bratislava. Zrušena byla u ČSD 10. prosince 1966.
Autor:
sbírka: Josef Motyčka
Datum:
00.00.1933
Místo:
Praha
Zřejmě v roce 1933 byl vyfocen v Praze (popiska uvádí Masarykovo nádraží, ale tam "dráty" nevedly) stroj 387.003. Je již po střední opravě, kde obdržel kouřové deflektory a černý nátěr. V oné době ještě rovněž patřil rychlíkovému depu Přerov, kam došel z Plzně bez kouřových deflektorů 23. dubna 1929. Po zaškolení personálu výtopny Přerov se první šestice lokomotiv řady 387.0 zapojila do plného provozu "na Prahu" od 17. 5. 1929. Turnus byl vytvořen pro pět strojů a obsahoval rychlíky č. 3, 6, 5, 4, 7, 8; stroj 387.002 byl zálohou pro případné opravy strojů a cyklické vymývání. Počátky provozu však nebyly pro tuto vozbu nikterak lehké - jak uvádí ve svých vzpomínkách Ing. Vlastimil Mareš, nejvyšší dovolená rychlost 90 km/h byla u 25 stanic snížena, v několika případech, až na pouhých 30 km/h. Dodejme ještě, že trojka patřila od 17. 5. 1929 tříčlenným lokomotivním četám Josef Podloucký/Košař, Kavka; Rudolf Christen/Šípal, Kaláb. Změna nastala v roce 1931, kdy strojvedoucí Podloucký odešel do důchodu a byl nahrazen strojvedoucím Čápem a v roce 1932 pak za druhého strojvedoucího Christena stroj „osedlal“ strojvedoucí Navrátil.
Aby byl výčet dat tohoto stroje ve výtopně Přerov úplný, je nutno zmínit i zkoušky ČSD na dvou strojích 387.003 a 387.010 ke zjištění účinnosti přehřívačů páry. Zkoušky probíhaly na trati Přerov - Praha ve dnech 10., 11. 3. 1932 (se strojem 387.010 s malotrubnatým přehřívačem) a 17., 18. března 1932 (se strojem 387.003 s velkotrubnatým přehřívačem). Při zkoušce byly prokázány nesporné výhody velkotrubnatého přehřívače a zároveň byl u stroje 387.003 naměřen výkon 1850 koní na háku, resp. indikovaný výkon 2200 koní. Tento výkon byl naměřen v náročném úseku za Krasíkovém při rozjezdu z pomalé jízdy 30 km/h. Při zkouškách byl stroj veden strojvedoucím Josefem Hahnem, souprava sestávala z měřícího vozu a 14 čtyřnápravových vozů s celkovou hmotností 543,4 tuny.
13. prosince 1933 "trojka" opouští Přerov a odchází do výtopny Praha - Masarykovo.
Autor:
sbírka: Josef Motyčka
Datum:
00.00.1934
Místo:
Depo Praha-Vršovice
Fotografii z prostor výtopny Vršovice-Nusle poskytl Josef Motyčka a zachycují stroj 387.009. Ten v té době náležel výtopně Přerov, kam byly dodány všechny stroje druhé série, stále ještě bez kouřových deflektorů. Do Přerova byl přidělen druhý květnový den roku 1930 a po vyzkoušení, s platností nového jízdního řádu, byl zařazen do rychlíkového turnusu z Přerova do Prahy. Přidělen byl četám: Adolf Svozil/Krkoška, Vykydal a Robert Jemelka/Bosák, Stoklas. V roce 1935 byla "devítka" přistavena k provedení hlavní opravy do dílen v Plzni, kde byly na lokomotivu dosazeny kouřové deflektory. Rovněž byl při hlavní opravě, vlastně jen po pěti letech provozu, vyměněn jeden válec. Po jejím návratu bylo obsazení lokomotivy pozměněno - jezdili s ní Richard Synek/Slováček, Stupka a Jan Hudeček/Chrenčík, Měchera. Při změně turnusu, v roce 1937, vypadla 387.009 z "oběhu" a byla vedena letmo. Neboť se s počtem vyrobených "Mikád" rozšiřovala i působnost těchto lokomotiv, velmi brzy na to dostala lokomotivy 387.0 výtopna Praha-Střed, v roce 1935 výtopna v Bratislavě a o rok později i výtopna Břeclav, kde se první lokomotivou stala přerovská 387.002. Ještě v témže roce byla do Břeclavi předána další přerovská "leťačka" 387.004 a 26. 12. 1937 i námi sledovaná 387.009. V té době bylo v Břeclavi již pět strojů tohoto typu, a proto od 1. března 1938 výtopna Břeclav zavedla čtyřdenní oběh pro lokomotivy 387.004, 37, 39 a 43. Stroj 387.009 byl nadále veden letmo. Turnus v Břeclavi sestával z vlaků 118/151-63-64/152-117 a jezdilo se do Prahy, Bohumína, ale i do Polska - do pohraniční stanice Zebrzydovice. 19. 3. 1939 byla "devítka" převedena pod BMB-ČMD a ještě během války - 14. 12. 1943 převedena pod Prahu Hybernské n. 9. 9. 1945 se pak vrátila do Přerova, aby pak, v roce 1947, patřila k prvním "Mikádům" v Horních Heršpicích.
Autor:
sbírka: Josef Motyčka
Datum:
00.02.1938
Místo:
Moravská Ostrava
Z výroby byla lokomotiva 386.001II opatřena zeleným nátěrem a červenými dvojkolími, přičemž jímka, dýmnice a prsa lokomotivy byly černé. Později i námi sledovaný "Fricek", jak se lokomotivě začalo ve 30. letech říkat, dostal kouřové deflektroy, které, jak dokládají fotografie, byly černé. Po té, co lokomotiva vykonala TPZ pod výtopnou Plzeň, byla 2. ledna 1928 přesunuta do výtopny Praha-Masarykovo n. Odtud 28. 7. 1931 došlo k jejímu přesunutí do Přerova. V té době, stejně jako v Praze, slouží ve společném oběhu s lokomotivní řadou 387.0; tehdejší průměrná hmotnost souprav dosahovala 550 tun. Ostatně na přerovské působení ve své odborné práci zavzpomínal i Ing. Mareš, který na "Frickovi" provedl dvě kontrolní jízdy - s R4 ze Zábřehu do Olomouce a pak s R8 z Prahy (odjezd 22:30) do Přerova se zátěží 11 vozů.
15. 7. 1933 na dlouhé roky přešel do výtopny Bratislava. Po předání přešla lokomotiva do péče strojvedoucích Waller (zvaný "Kytička") a Rorer. A právě tito dva pak s "Frickem" jezdili z Bratislavy až do Prahy.
K 1. 6. 1938 byly v pražském turnusu vedeny pod výtopnou v Bratislavě stroje 386.001, 387.006, 034, 035, 042, které byly nasazeny do pětidenntího turnusu z Bratislavy do Prahy a Szobu. Oběh začínal R11 do Prahy s příjezdem do hlavního města v 14:00. Zpět se vydal další den s R16 a po provozním ošetření pokračoval do Szobu s R148. Ve Štúrově přenocoval a ze Szobu další den vezl R147 a následně R13 do Prahy. Před půlnocí pak vyrazil s R14 domů, kde zastavil v pátý turnusový den v 5:49. Tento turnus už "fricek" jezdil jako oplášťovaný.
Autor:
sbírka: Josef Motyčka
Datum:
00.00.1939
Místo:
Břeclav
Výtopna v Břeclavi se stala domovem hned pro několik strojů nové řady lokomotiv 329 k.k.St.B. V dokumentaci z 30. 11. 1918 byly v Břeclavi provozovány stroje 329.01, 57, 62, 67 a 70. I za války a po ní tu byly domovem další stroje řady 354.6, ale zajížděly sem i stroje stejné řady z jiných výtopen. Zachycený stroj 354.625 v té době náležel výtopně Přerov. Zrušen byl 14. 10. 1959 a ještě v témže roce převeden na vytápěcí kotel K 110. K vytápění byl využíván v Ostravě, kde dosloužil údajně v roce 1962. O dva roky později byl odeslán k likvidaci do Bytče.
Autor:
sbírka: Josef Motyčka
Datum:
00.00.1940
Místo:
Liberec
Do osudné nehody lokomotivy 354.109 zbývalo, v době pořízení snímku, osmnáct let. Zachycena byla během války ve stanici Liberec už s německým označením 77 304 DRB. Historie této lokomotivy se začala psát v prosinci 1922 a vystřídala depa v České Lípě a Hradci Králové. Při odstoupení pohraničí již náležela depu Liberec, kde taky sloužila až do své osudné nehody 4. 7. 1958.
Autor:
sbírka: Josef Motyčka
Datum:
00.00.1943
Místo:
České Velenice
20. září 1933 byla do výtopny Přerov přidělena zcela nová lokomotiva 387.022. Ta zde byla postupně zajížděna a připravena k vykonání Technicko-policejní zkoušky, kterou vykonala 25.10.1933. 11. prosince téhož roku se pak vydala do čeho nového domova - výtopny Praha Střed. Svůj dosavadní tendr 930.002 v roce 1939 vyměnila za tendr 930.007.7.11.1947 byla přesunuta do Vršovic a 10. ledna 1949 zpět do výtopny Praha Masarykovo. Prahu definitivně opustila až 23.5.1955, kdy byla předána do Nových Zámků. Jak již víme, dlouho tu však stroje této řady nejezdily, a proto je od 16.12.1955 vedena v depu Přerov. Pak již lokomotivu následoval poslední přesun do depa Děčín, kam byla úředně předána dne 26.5.1960. 3.10.1968 byla i s tendrem 923.017 zrušena a 1.12.1968 odeslána k likvidaci.
Autor:
sbírka: Josef Motyčka
Datum:
00.00.1946
Místo:
Praha-Libeň
V roce 1946 bylo ČSD dodáno patnáct těžkých parních lokomotiv pro nákladní vlaky z lokomotivky Vulcan Foundry Co. s označením ČSD 459.0. Na naše poměry byly zpočátku natolik těžké, že byly nasazeny pouze na nákladní vlaky a postrkovou službu mezi Českou Třebovou a Prahou. Samozřejmě s mnoha rychlostními omezeními, kdy ve většině trasy byla dovolena rychlost jen 50 km/h, v jiných úsecích pak jen 10 - 30 km/h. Převzetí lokomotiv probíhalo ve výtopně Vršovice-Nusle. Následně byly postupně předávány do depa Česká Třebová, kde i naše 459.009 setrvala do 15. 10. 1970. V ten den přešla do depa Kralupy nad Vltavou, kde byla 14. 11. 1970 zrušena a odeslána k likvidaci do Tuháně.