Plzeňští strojvůdci:Popisy, rady, návody, pomůcky, zajímavosti

Autor: sbírka: Jiří Šenk
Datum: 00.00.1942
Místo: Depo Přerov

V roce 1942 bylo Německo na vrcholu svých válečných úspěchů. Právě v tomto období se začaly na lokomotivách, dopravních prostředcích a veřejných prostorách objevovat bílá písmena "V", jakožto snaha upozornit veřejnost na úspěchy Německá - postupný pád byl již na dohled, ale v době pořízení snímku přerovské lokomotivy 387.002 o něm mnohdy veřejnost ani netušila.

Autor: sbírka: Jiří Šenk
Datum: 00.00.1942
Místo: Depo Praha Masarykovo n.

Ve válečné době byla výtopna Praha střed domovem nejen pro lehkonohá Mikáda, ale i pro flotilu lokomotiv řady 464.0. Ze čtyř strojů této řady se dá rozpoznat jen dva - stroj 464.057 v popředí a 464.053 jako druhý z leva. Všechny stroje jsou opatřeny písmeny "V" a z důvodu nočního zatemnění rovněž bílými částmi čelníků. Stroj s inventárním číslem "53" se dochoval do dnešních dní. 

Autor: sbírka: Jiří Šenk
Datum: 00.05.1949
Místo: Přerov

Stroj 387.016 byl po celou dobu své aktivní služby velmi hezky udržovaný. Zejména v posledních letech byl jedním z nejznámějších děčínských strojů řady 387.0. Rovněž v tomto období lehce rozpoznatelný svým krásným tendrem řady 923.0, ale i upraveným levým kouřovým deflektorem a nízkým komínem s korunkou. Zachycen byl pod lávkou stanice Přerov se svou lokomotivní četou, která byla na svůj stroj náležitě hrdá.

Autor: sbírka: Jiří Šenk
Datum: 00.05.1949
Místo: Děčín hl.n.

Ve stanici Podmokly bylo zachyceno slavnostně vyzdobené Mikádo 387.030, jehož výzdoba oslavuje další Sjezd komunistické strany. V padesátých letech byly zejména nákladní, ale i do značné míry osobní a rychlíkové stroje slavnostně zdobeny a mezi jednotlivými četami takto vznikaly soutěže o nejlépe vyzdobenou lokomotivu. Po srpnových událostech 1968 tato výzdoba upadla a mnohdy skončila jen bílou barvou vyvedeným nápisem. 

Autor: sbírka: Jiří Šenk
Datum: 00.03.1953
Místo: Depo Praha Masarykovo n.

Jak je z transparentu lokomotivy 387.011 patrné; snímek byl pořízen těsně po smrti Klementa Gottwalda - prvního dělnického prezidenta Československa, jež stál za cílenou likvidací svých spolupracovníků a odpůrců.